Prosím, dej mi recept na nějaké OPRAVDOVÉ italské těstoviny...
... tak tady ho máte Ilono, Renáto, Petro, Iveto, Zdeňko, Jano, Katko... a další kamarádky, které nebudu vyjmenovávat, tak se, holky, neuražte. Od té doby, co jsem žila pět let s Italem, se na mě tato žádost hrne ze všech stran. A pak také otázky:
1. Jak se dělá pravá carbonara?
2. Jak mám správně uvařit těstoviny?
3. Můžu mascarpone v tiramisú nahradit tvarohem nebo pomazánkovým máslem (odpovím rovnou: jedno velké NE!)
4. Je pravda, že Italové jedí jen těstoviny a pizzu?
5. Proč Italové tak křičí?
6. Proč nejsou Italové nikdy zpocení?
7. V čem jsou italští muži lepší než čeští?
8. A v čem horší?
...na některé otázky bych dokázala odpovědět krátce, na jiné stále hledám odpověď.
A teď recept:
Spaghetti con zucchine e bottarga
(čti: spagéty kon cukýne e botarga)
Špagety s cuketou a bottargou
pro 2 osoby
1 menší cuketa
2 lžíce olivového oleje
2 stroužky česneku, oloupané a nadrobno nasekané
1 chilli paprička, rozpůlená, zbavená tuhého středu a semínek
200 g špaget (povinně vždycky italské: Barilla, De Cecco, Riscossa)
3 lžičky nastrouhané bottargy*
nastrouhaná kůra z 1/2 bio citronu
sůl a pepř
- Ze všeho nejdříve omyjte cuketu, osušte ji, rozkrojte a obě poloviny posypte solí. Pravidlo o vypocení hořkosti totiž platí nejen u lilků, ale i u cuket. Poté cuketu znovu opláchněte a osušte.
- Na olivovém oleji zpěňte česnek, přidejte nadrobno nasekanou chilli papričku. Jakmile zesklovatí, přihoďtte cuketu nakrájenou na úzké dlouhé proužky. Osolte a opepřete.
- Mezitím dejte vařit vodu na špagety. Cuketovou směs nechte mírně podusit a k jejímu podlití použijte 2 lžíce vody, ve které se vaří špagety.
- Jakmile se uvaří špagety al dente (asi 9 minut), bude hotová i směs. Špagety sceďte a přihoďte je na pánev ke směsi. Protřeste sem a tam, přidejte nastrouhanou bottargu a citronovou kůru. Podávejte.
* sušené jikry cípala hlavatého - seženete ve specializovaných obchodech s italským zbožím nebo na internetu
Povídání o Itálii
Italové znají stovky způsobů, jak využít cuketu. A kdykoliv jsem se s nimi podělila o klasický český recept – cuketa smažená v trojobalu, nevěřícně na mě zírali. Tak za prvé: gigantické cukety, jejichž obří rozměry jsou českou národní posedlostí, v Itálii nenajdete. Italové sklízejí cukety co nejmladší, to znamená co nejmenší. Jen tak je zaručená lahodná jemná dužina bez velkých semen. Za druhé: pokud se stane, že některá cuketa zůstane přehlédnuta a vyroste z ní obr, nechá se záměrně přezrát do velikosti XXL, a poté se nakrájí (někdy spíš nařeže pilkou) na pár centimetrů široká kola. V malých vesničkách okolo Říma se často cuketová kola vystavují na slunci jako slunečnice, ve společnosti rajčat, nebo paprik. Ale co s vysušenou cuketou? Dužina se vyhodí, vypreparují se cuketová semínka a nasolí. Říká se jim bruscoli, a římské děti je nosí po kapsách a chroustají je, kdykoliv se jim zamane. Papírové slupky padají šustivě na zem a upozorňují na konec letní sezóny.
Vzpomínky na život v Itálii a spoustu receptů najdete v mé knize Říkal jsi ti amo.
PS.: Kdo rád čaruje s cuketou, může vyzkoušet i delikátní pesto z grilované cukety, pesto ze syrové cukety, cuketové lodičky plněné masovou směsí, špagety s cuketou a krevetami, dále špagety s cuketou v kari omáčce, cuketové plátky zapečené s houbovým ragú a bešamelem, cuketu plněnou italským rizotem nebo cuketové závitky s tuňákovou náplní, které dokonce zaujaly i časopis Apetit.
Buon appetito!
Děkuju, vypadá to sympaticky jednoduše :o) Ili
OdpovědětVymazatInspirovala jsi mě:)
OdpovědětVymazat