Štítky

aronie (1) asie (2) bazalka (1) Befana (1) bešamel (4) bez černý (1) bolognese (1) brambory (3) bruschetta (3) bylinky (3) caponata (1) castagnole (1) cestování (1) crostata (1) cuketa (7) cukroví (2) čaj (2) čekanka (2) červená řepa (1) čokoláda (2) detoxikace (1) dezert (16) dolce vita (2) domácí likér (2) drobenka (3) Dýně (5) fazole (1) fazolky (1) fíky (1) focaccia (1) gnocchi (1) granita (1) grappa (1) grissini (1) Houby (7) hrušky (1) humr (1) cheesecake (2) chléb (7) chobotnice (1) chřest (5) Itálie (31) jablka (1) jahody (3) jaro (3) jehněčí (1) juglon (1) karamelizovaná cibule (1) kaštany (1) klíčení (1) koblihy (1) koláč (10) kompot (1) kopřiva (1) králík (1) kuře (4) kuskus (1) kvásek (6) květák (2) kynuté těsto (7) lasagne (1) léto (9) lilek (2) luštěniny (4) mák (1) marmeláda (2) maso (3) masopust (4) máta (1) matcha (4) minestrone (2) moře (3) oběd (1) olivy (1) omáčka (1) Ořechovice (1) ostružiny (1) ovoce (3) panettone (1) parmezán (2) paštika (1) pesto (3) pizza (1) plody moře (2) podzim (8) pohanka (2) polévka (13) pomazánka (2) předkrm (3) příroda (2) pučálka (2) radicchio di Chioggia (1) rady (1) ragú (2) rajčata (5) rajčatová omáčka (1) rakytník (1) rebarbora (1) regionální kuchyně (1) restaurace (4) Restaurant Day (3) rostlinné mléko (1) ryby (3) rýže (3) salát (9) semínka (1) slané pečivo (2) slaný koláč (2) slaný nákyp (1) slávky (1) sójové maso (1) sušenky (2) syrová strava (1) šípky (2) Španělsko (2) šťáva (1) štrúdl (1) těstoviny (7) tiramisu (1) Topinambury (1) Toskánsko (3) třešně (1) tuňák (1) václavky (1) Vancouver (1) Vánoce (6) vatikánský chléb štěstí (1) vegetariánské jídlo (47) Velikonoce (1) vývar (2) zavařování (1) zelenina (9) zelí (1) zima (3) zmrzlina (3)

čtvrtek 3. června 2010

Moje gastronomické prozření


Vyrůstala jsem jako vězeň za mřížemi klasické české kuchyně poznamenané normalizací, kde byla porce karbohydrátů servírovaná v podobě knedlíků, vařených brambor, či gumových kolínek a povinný denní příjem zeleniny plaval ve vývaru z kuřecích kostí, případně byl nahrazený kyselým zelím či špenátovým protlakem. Ano, maso sice bylo vždy považováno za základ, ale jaké? Bůček pečený na kilu cibule a česneku, smažený řízek plavající v nejlevnějším oleji. Svíčková, která nebyla svíčková, dokonce ani roštěná, ale často nejlevnější zadní maso, které se muselo vařit tři hodiny, aby se dalo pozřít. Připálený guláš z flaksovité kližky třetí jakosti, sekaná z neidentifikovatelného mletého masa… to vše jednoho krásného letního dne uplavalo na zchátralém voru po řece zapomnění do muzea komunistické gastronomie.

Když končila noc a obloha začínala růžovět, probudila jsem se v posteli vedle Massiho. Pronikl do mého života tak rychle a nečekaně jak jen může amorův šíp proniknout do srdce právě zamilované ženy.Všechno, co mělo v mém světě dříve místo na slunci, se najednou posouvalo do stínu. Kvůli němu jsem byla ochotná zahodit i přijmout cokoliv ve stejný moment. Ztratila jsem pojem o čase. Naučil mě jak žít po italsku, pochopila jsem, co znamená "dolce vita" v praxi.

Učila jsem se tak horlivě, že se ze mě během krátké doby stala poloitalka. Do úst se mi drala italská slovíčka místo českých, začala jsem poslouchat Vasca Rossiho, Jovanotti a Lauru Pausini. V lednici nahradila mozzarella eidam, dušenou šunku prosciutto a salátovou okurku cuketa....

Pokračování příběhu najdete v mojí knize Říkal jsi ti amo, kterou v roce 2011 vydalo nakladatelství MOTTO.

2 komentáře:

  1. Dík poznámce Romany P. jsem se doklikala na Váš zánovní blog - prima kultivované čtení! Přidám si do Odkazovny, třeba přibude nějaký čtenář.

    OdpovědětVymazat
  2. Taktéž jsem k vám přišla, stejně jako Vilemína, na základě odkazu p.Přidalové na FCB a jsem unešená. Skvělé čtení!!Přeju hodně čtenářů a těším se na další články.

    OdpovědětVymazat