Mušle, slávky, cozze - jak na ně?


Moje první setkání na talíři s jejím veličenstvem Mušličkou, v Čechách přezdívanou Slávka, bylo přinejmenším rozpačité. Nevěděla jsem jak na ni. Respektive jak do ní. Ale ochotná italská maminka mého italského skoromanžela, mě, jako vždy, když šlo o jídlo, náležitě instruovala: vezmi do ruky (!) mušličku, naber do ní tekutinu (měla jsem za úkol spořádat zuppa di cozze - hustohustou polévku plnou mušlí a rajčat), vycucni ji, odlom jednu polovinu skořápky a používej ji jako lžičku, kterou si přisunuješ nebo nabíráš polévku... šlo mi to skvěle a jakmile jsem jednou ochutnala křehké tělíčko tohoto měkkýše, začala jsem pátrat po způsobech, jak si ho opatřit, vyčistit, uvařit... zkrátka jak si na něm co možná nejlépe pochutnat. V Itálii se mi jednou poštěstilo dokonce lovit "cozze" přímo v moři, ale řeknu vám není to lehká práce. Protože:

1. Mušle rostou na skalách, čili ve velmi nepřístupných terénech. Ideální je najít skalnatou zátoku, k níž je ovšem velmi nesnadný přístup - nejlépe z moře nikoli z pevniny.

2. Mušle je ke skále přilepená svým ocáskem, jazýčkem, nožičkou, říkejte tomu samolepicími ohonu, jak chcete, a abyste ji odloupli, je zapotřebí nožík. Takže si to představte asi tak, že balancujete na skále porostlé kolonií mušlí (a pěkně to klouže), v jedné ruce svíráte nůž, v druhé nádobu na mušle a když se vám náhodou podaří nějakou mušli ušmiknout, a hodit ji do kyblíku, pak musíte udržet rovnováhu a neplácnout s sebou do vody. Zkrátka lov mušlí raději přenechme profesionálům.

V českých supermarketech je možné koupit mušle z umělého chovu, jsou větší a nechutnají vůbec špatně. Jen je třeba dát pozor na to, aby byly co nejčerstvější. A aby byly živé, čili zavřené jako kámen. Mám dobrou zkušenost s mušlemi dovezenými s Itálie, které se prodávají v Makru, či s mušlemi zakonzervovanými ve slané vodě z Holandska. Když si tu mořskou drobotinu přinesete domů, napusťte do dřezu studenou vodu, přisypejte přiměřené množství soli a mušle pořádně vyperte. Každou mušli musíte vzít do ruky, oškrábat ze skořápky nožíkem nebo speciální drátěnkou zbytky nánosů a utrhnout již zmíněný ocásek. Když zvládnete čištění, máte tu nejtěžší práci za sebou, protože mušle se tepelně upravuje velmi rychle.

Zuppa di cozze
Polévka ze slávek

(pro 2 osoby)


1 kg slávek
6 středně velkých rajčat
2 stroužky česneku
lžíce nasekané cibule
pálivá paprička
svazek petrželové natě
1 dl bílého vína
2 plátky ciabatty
sůl
čerstvě namletý pepř
olivový olej

Do hluboké pánve nalijte olivový olej, rozehřejte ho a přidejte stroužky česneku. Ty nechte zezlátnout a poté je vyndejte. Přidejte cibuli a pálivou papričku, nechejte zesklovatět, poté přihoďte rajčata nakrájená na kostičky, nasekanou petržel, promíchejte. Přidejte důkladně vyprané mušle a podlijte bílým vínem. Mírně osolte, pozor, se solí opatrně, protože slávky žijou ve slané vodě, která si při jejich otevření dostane ven a pokrm přisolí. Poduste na mírném ohni, dokud se slávky neotevřou (5 - 6 minut). Mezitím opečte v toustovači, nebo opražte na suché pánvi, plátky ciabatty. Polévku servírujte v hlubokém talíři, ozdobte chlebovým toastem a těsně před podáváním posypejte čerstvě namletým pepřem.




Komentáře

  1. Jsou báječné! V létě jsem se nemohla nabažit Cozze se špagetami :-) Nedávno jsem si je dělala doma, ale bez atmosféry italského léta a vůně moře to prostě nikdy není ono. Na ty gratinované bych měla hned chuť :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Když jsem byla jako doprovod studentů v Itálii užívala jsem si mořské plody každý den, uměli je báječně upravit i ve školní jídelně. Cozze mám nejraději ze všech. Jsem však smířena s osudem, že tady v Praze se k čerstvým za normálních okolností nedostanu, protože se mi nechce jet až do Makra :o) Ili

    OdpovědětVymazat
  3. Též si slávky ráda dám při každé příležitosti, ale spíš jen v mořských zemích - zatím jsem neměla odvahu je koupit tady, ale budu to muset prubnout.

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky