Štítky

aronie (1) asie (2) bazalka (1) Befana (1) bešamel (4) bez černý (1) bolognese (1) brambory (3) bruschetta (3) bylinky (3) caponata (1) castagnole (1) cestování (1) crostata (1) cuketa (7) cukroví (2) čaj (2) čekanka (2) červená řepa (1) čokoláda (2) detoxikace (1) dezert (16) dolce vita (2) domácí likér (2) drobenka (3) Dýně (5) fazole (1) fazolky (1) fíky (1) focaccia (1) gnocchi (1) granita (1) grappa (1) grissini (1) Houby (7) hrušky (1) humr (1) cheesecake (2) chléb (7) chobotnice (1) chřest (5) Itálie (31) jablka (1) jahody (3) jaro (3) jehněčí (1) juglon (1) karamelizovaná cibule (1) kaštany (1) klíčení (1) koblihy (1) koláč (10) kompot (1) kopřiva (1) králík (1) kuře (4) kuskus (1) kvásek (6) květák (2) kynuté těsto (7) lasagne (1) léto (9) lilek (2) luštěniny (4) mák (1) marmeláda (2) maso (3) masopust (4) máta (1) matcha (4) minestrone (2) moře (3) oběd (1) olivy (1) omáčka (1) Ořechovice (1) ostružiny (1) ovoce (3) panettone (1) parmezán (2) paštika (1) pesto (3) pizza (1) plody moře (2) podzim (8) pohanka (2) polévka (13) pomazánka (2) předkrm (3) příroda (2) pučálka (2) radicchio di Chioggia (1) rady (1) ragú (2) rajčata (5) rajčatová omáčka (1) rakytník (1) rebarbora (1) regionální kuchyně (1) restaurace (4) Restaurant Day (3) rostlinné mléko (1) ryby (3) rýže (3) salát (9) semínka (1) slané pečivo (2) slaný koláč (2) slaný nákyp (1) slávky (1) sójové maso (1) sušenky (2) syrová strava (1) šípky (2) Španělsko (2) šťáva (1) štrúdl (1) těstoviny (7) tiramisu (1) Topinambury (1) Toskánsko (3) třešně (1) tuňák (1) václavky (1) Vancouver (1) Vánoce (6) vatikánský chléb štěstí (1) vegetariánské jídlo (47) Velikonoce (1) vývar (2) zavařování (1) zelenina (9) zelí (1) zima (3) zmrzlina (3)

pondělí 19. prosince 2011

Jedno obyčejné jídlo týdně


Když se blíží Vánoce, vzpomenu si vždycky na svůj několikaměsíční pobyt ve francouzském klášteře v Pomeyrol. Zřejmě hledám únik z nadbytku, kterým jsem v těchto dnech obklopená ze všech stran. Bylo mi dvacet a hledala jsem... (ne že bych doteď něco našla, ale tenkrát vše bylo jaksi víc naléhavé). Kromě kontemplace jsem u řádových sester poprvé stanula u Velké Plotny. Přímo v kraji ratatouille, melounů a samozřejmě omamné levandule. Ale teď nebudu psát ani o provensálské kuchyni, ani o duchovním hledání, nýbrž o jednom zvyku, který dodnes dodržuji. A sice - jednou týdně uvařit to nejobyčejnější jídlo, ušetřenou částku střádat a posílat na účet charitativní organizace. Jednou týdně, většinou v pátek, jsme zkrátka obědvali ovesnou kaši. Nejdřív mi šlichtička nešla moc pod nos, ale nakonec jsem si ji zamilovala. Ono, když prostou ovesnou kaši rozředíte mlékem a osladíte medem, docílíte celkem luxusního pokrmu :) Porridge vařím tu a tam i dnes, každopádně se alespoň jednou týdně snažím o bezmasý den. Dokonce jsem schopná vytvořit jídlo, o kterém byste na první pohled možná neřekli, že je postní a velmi levné... Dodržuji totiž postupy charakteristické pro italskou kuchyni, jen zaměním mleté maso za sójový granulát.

Gnocchi s ragú ze sójového granulátu

200 g sójového granulátu

1 červená cibule
1 chilli paprička
1 mrkev
2 nožičky řapíkatého celeru
1 konzerva loupaných rajčat
2 dcl bílého vína
Zeleninový bujón
Půl litru zeleninového vývaru
Parmezán
Špetka muškátového oříšku
Sůl a pepř
Olivový olej


Sójový granulát zalijte horkou vodou a přidejte kostku zeleninového bujónu. Nechejte půl hodiny bobtnat. Na olivovém oleji zpěňte cibuli, přidejte nasekanou chilli papričku, celer, mrkev a nakonec sóju. Poctivě míchejte. Jakmile se začne sója zatahovat, směs osolte, opepřete a nezapomeňte na špetku muškátového oříšku. Podlijte vývarem a vínem, přidejte rajčata z plechovky a duste na mírném ohni po dobu minimálně jedné hodiny. Podle potřeby podlévejte vývarem. Ragú chutná výborně s čerstvými bramborovými gnocchi.

Bramborové gnocchi

500 g moučnatých brambor
150 g hladké mouky
1 vejce
Sůl

Gnocchi jsou vlastně malé bramborové knedlíčky. Vyrábějí se z brambor uvařených ve slupce, které se oloupají, propasírují přes lis na brambory (nebo nastrouhají na jemném struhadle) a ještě zatepla zpracují s moukou, vejcem a solí v těsto. Z něj se vyválí váleček o průměru dvou centimetrů, z něhož nakrájejí zhruba centimetrové špalíčky. Do nich se zatlačí palcem, aby se vytvořil důlek, který zachytí omáčku. Vaří se v osolené vodě stejně jako pasta. Když vyplavou na povrch (a to je hodně rychle, během tří minut), jsou hotové. Servírují se horké, až se z nich kouří, promíchané s ragú a posypané parmezánem.


Takže, lidé, jezte, ale nežerte! To, že máme co jíst každý den, není samozřejmost. Howgh, domluvila jsem :))

3 komentáře:

  1. Evi, krasne gnocchi sa ti podarili, ja som sa na ne este neodhodlala...a sojove granulaty a bezmasove jedla mam velmi rada len som obcas aj velmi leniva si ich sama pre seba uvarit:-))

    OdpovědětVymazat
  2. Moc se mi líbí myšlenka.Stále si říkám, že se máme až moc dobře a to nebývalo obvyklé.

    OdpovědětVymazat