Baba... co? Lilkový kaviár, přece!


Přiznávám se s radostí k obrovské vášni pro předkrmy. Zvláště v létě, když je možné použít pro jejich přípravu kvalitní zeleninu. V zimě vezmu zavděk i polévkou, ale věnovat čas malému povzbuzení, které naladí chuťové buňky na další chod, se vyplácí v každé roční době. Doba stolování se díky předkrmům prodlouží a také se stůl tak nějak hezky zaplní. Momentálně prožívám lilkové období, a tak se snažím s tímto šišatým fialovým zázrakem, osmým divem světa, vyvádět všechny možné pokusy. S lilkem podnikám často cestu do Středomoří, vždyť právě národy kolem Středozemského moře dokážou připravit lilek snad nejlépe na světě, odvažuji se tvrdit. Lilkový kaviár má původ v severní Africe, prý v Libanonu či Egyptě, každopádně se s ním setkáte i v Řecku (pod názvem "melitzanosalata") nebo v Turecku. Velmi mě udivilo, když jsem recept na tuhle pochoutku lehoučkou jako pírko našla i ve své oblíbené Sandtnerce, která vyšla poprvé v roce 1924 - tehdy se narodila moje babička, často podle Sandtnerky vařila. Nicméně na "kaviár z patližánů" řada nikdy nepřišla, v kuchyni mojí babičky se lilky vůbec nevyskytovaly.


Pro srovnání jsem nakoukla i do své oblíbené kuchařky "The Book of Jewish Food" od Claudie Roden - vyšla i v češtině pod názvem "Kniha o židovské kuchyni", v současné době je však rozebrána, nicméně je k půjčení v knihovnách.


Tato obrovská kniha mi přirostla k srdci, protože popisuje nejen dějiny židovské kuchyně, ale zároveň i dějiny židovského národa, což je pro mě osobně velmi blízké téma. Přidržela jsem se tedy tohoto receptu:

BABAGHANOUZH ANEB LILKOVÝ KAVIÁR

1 větší lilek
2 stroužky česneku
3 lžičky sezamové pasty "tahini"
šťáva z jednoho citronu
2 lžičky hladkolisté petržele
sůl

Lilek omyjte, rozkrojte ho na polovinu, osolte a nechte dvacet minut vypotit. Poté ho dejte na plech do předem vyhřáté trouby a pečte po dobu dvaceti minut dokud jeho slupka nezčerná. Pokud máte lilky menší, můžete je péct i v celku. Pečený lilek nechte vychladnout a vyškrábejte dužinu. Tu dejte na sítko a nechte odkapat veškerou tekutinu, můžete i přitlačit, aby odtékala lépe a více :)


Dužinu přendejte do porcelánové mísy. V troše vlažné vody rozmíchejte sezamovou pastu, přidejte citronovou šťávu a tuto tekutou směs zapracujte do lilkové dužiny. Přidejte nasekaný česnek a petržel, osolte a promíchejte. Přikápla jsem i extrapanenský olivový olej, ačkoli v receptu se neuvádí. Je to proto, že sezamová pasta obsahuje velké množství sezamového oleje, ale kapka olivového oleje navíc nemůže nikdy uškodit. Směs můžete i rozmixovat - záleží na vás, zda máte raději jemnější či hrubší pastu. Ozdobte čerstvou mátou a servírujte na opečeném toastovém chlebu nebo s pitou.



Tip: Pokud si rádi pochutnáváte na orientálních jídlech, můžete použít místo hladkolisté petržele koriandr a přidat i špetku drceného římského kmínu. V Čechách se koriandr netěší příliš velké oblibě, nicméně, je to právě onen pátý element, který pokrmům dopomáhá k exotičnosti. A navíc se dobře pěstuje i v českých podmínkách - na mém pražském balkóně přímo bují.

Pokus vyfotit ingredience hezky pohromadě byl znemožněn kocourem Ferdou, který se opět rozhodl asistovat - což ostatně činí neustále :)


Milujete lilky? Vyzkoušejte:

Famózní recept na lilky po italsku - Melanzane alla Parmigiana. Jedná se o smažené plátky lilku, zapečené s rajčatovou omáčkou a plátky mozzarelly.


Variantu tohoto receptu, pomazánku z pečeného lilku.

Komentáře

  1. Lilkový kaviár je u nás doma stálice. Je i v naší Olivové kuchařce ;-)
    A pro šíření jeho slávy dál, jsem ho dala i na naše stránky http://olivovakucharka.webgarden.cz/zelenina/lilkovy-kaviar-caviar-d.html
    Jen ho dělám trošku jinak, ale příště vyzkouším s tahini.

    OdpovědětVymazat
  2. Já si v naší závodní kuchyni jednou dala lilkový salát. Dostala jsem právě něco na způsob lilkového kaviáru - připravovala paní kuchařka původem z Rumunska : salata de vinete cu majonéza. Název jsem si pak dohledala na internetu. Vychlazený salát obložený rajčetem a paprikou, ideálně osvěžujíci jídlo do parného léta. Tak, jak mám recept odvyprávěný, musí se lilky upéct propíchané do černa, pak schladnuté rozpůlit a nechat nakloněné, aby z nich ještě vytekla přebytečná voda. Upečený lilek prý nemá přijít do styku s kovovým náčiním - nevím proč, mám použít dřevěnou nebo umělou lžičku. Pasta ze dvou lilku se smíchá s jemně nakrájenou cibulkou a přidá se domácí majonéza. S ní opatrně, aby jídlo nebylo těžké.

    OdpovědětVymazat
  3. už jsem taky jedla s majonezou i s bílým jogurtem. S tim kovovym náčiním, to je zajimavé, ale taky nevidim důvod. Třeba nám to někdo objasní ;-)
    A vůbec, lilek miluju a dá se použít na mnoho způsobů. U nás nejvíc jede kaviár, lilek a la Jean s česnekem a grilovaný. U nás si s nim lidi neumí moc poradit :-(

    OdpovědětVymazat
  4. Podle mně jsou tyto informace o nepoužívání kovových nožů, lžiček apod. pozůstatky z dob, kdy neexistoval nerez. Tenkrát mohly tyto nástroje při styku s určitými látkymi oxidovat, černat, ničit vitamíny apod., ale s nerezem je to nesmysl. Nicméně se už tyto informace předávají dál a dál a původní smysl se vytratil.
    Třeba se říkalo, že se vejce nemají jíst kovovou lžičkou, ale to bylo proto, že tehdy se používaly stříbrné lžičky a při kontaktu se žloutkem docházelo k chemické reakci a vznikal sirovodík, který chuť kazil a navíc lžička zčernala díky sirníku stříbrnému, který se přitom vytvořil. Nebo když se brambory krájely nožem z normálního železa, to reagovalo na škrob a vznikala hnusná příchuť. Ale s nerezem se to stát nemůže.

    OdpovědětVymazat
  5. Lilek jsem měla jen jednou plněný a moc mě popravdě nenadchnul, ale třeba jen nebyl dobře připravený.. vidím, že se s ním dá kouzlit, o takovém kaviáru slyším prvně.. možná mu dám ještě jednu šanci. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Souhlas s Anonymní...
    Kaviár jsem nezkoušela, ale lilky dělám docela hodně - a la Jean dle Bali je super, teď jsem malé vydlabané plnila sýrovou i masovou náppní, překvapivě fajn, pekla jsem narychlo podle zde uveř. receptu na litině...
    Koriandr je zajímavý, zvykne se na něj, dodá jídlu šmrnc, to je pravda.

    OdpovědětVymazat
  7. @Bali: Lilek a la Jean už mám také vyzkoušený, je to nebeská mana, poklona Jeanovi :) A přitom se připravuje tak jednoduše! Jen musí být lilek co nejčerstvější. Ještě jsem zapomněla napsat, že lilkový kaviár se dá použít i jako dip třeba ke grilovanému masu nebo rybě...

    OdpovědětVymazat
  8. @toffo: to je ale luxusní závodka :)) Taková jídla bych si nechala líbit :)

    OdpovědětVymazat
  9. @Anonymní: díky za objasnění, já v tom plavu. Když jsem nedávno kupovala med od včelaře, tak mi říkal, že med se také nemá nabírat kovem ale jen lžící dřevěnou anebo z umělé hmoty. Totéž platí prý i pro kysané zelí, i když vůbec neznám vědecké důvody proč :) Nicméně to raději dodržuju :)

    OdpovědětVymazat
  10. @Ivana: za lilek se přimlouvám, jak už jsem napsala v příspěvku je to osmý div světa - alespoň pro mě. Myslím, že dokáže naprosto nahradit maso a existuje tolik způsobů jak ho připravit. V létě časo dělám také karbanátky z lilku - lilek se nejdřív upeče, poté se z něj vymačká voda, přidá se strouhanka, parmezán a petržel, vše se promíchá a vytvarují se kuličky, které se obalí ve strouhance a smaží. Je to jemné a straaašně dobré!

    OdpovědětVymazat
  11. @vilemina: sbíhají se mi chutě na všechno :)

    OdpovědětVymazat
  12. Kdepak, není co závidět, vaří se z prášku a smaží polotovary, po prvním půlroce jsem si rozhodila trávicí systém. Teď si jen vybírám, někdy bývají salátové výběrové chody. Na jaře i špargl, ale rozvařený. Ten lilkový salát byla výhra, jen moje trefa do černého. Byla jsem jediná, kdo si ho narazil :-D!

    OdpovědětVymazat
  13. Likek je super a nevim proc v Cesku ho stale povazuji za exoticke zvire ;-) da se pestovat i na zahradce stejne jako cukety a rajcata....snad uz ten zakorenely cesky konzervatismus brzy vyprcha...i kdyz nevim nevim :-))

    OdpovědětVymazat
  14. jsem ho mnela na topince na sucho a pokapala jsem jednu topinku jogurtem hollandia .oboji mozska mana :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky