Moje velká kamarádka: litinová pánev



Bylo to před několika lety v Římě, kdy se na jídelním stole poprvé zaskvěl talíř s esteticky připálenými kolečky lilku a po ochutnání si toto jednoduché jídlo získalo navždy pevné místo v mém srdci. 

Předem jsem byla informována, že se připravuje lilek "jen tak narychlo" a protože jsem teprve začínala poznávat všechny tváře této baculaté zeleniny, nevěděla jsem co čekat. Z kuchyně se linula zkaramelizovaná připálená vůně, a tak jsem neodolala a šla přímo za nosem. Na prastaré černé litinové pánvi se škvařila kolečka lilku, která se díky působení tepelného žáru smrskávala přímo před mýma očima. 

Jak asi tohle může chutnat, polemizovala jsem v duchu nad záhadným procesem, který jsem pozorovala s obrovským zaujetím. Poté co se lilky z obou stran dostatečně připekly, přemístily se do porcelánové mísy a dochutily narychlo smíchanou marinádou: olivový olej, rozmačkaný česnek, nasekaná hladkolistá petržel, sůl a pepř. Marináda se poctivě vyšlehala a s něhou a láskou byla nanesena na každé kolečko lilku. Tepelná úprava lilku tedy proběhla bez použití tuku, ten se doplnil až na závěr. 

Geniální, jednoduchý nápad, který, jak jsem později zjistila, Italové s velkou oblibou používají i pro úpravu masa. Naprosto stejně jako lilek se totiž na litinové pánvi připravuje i bistecca (nemá nic společného s českým biftekem, protože v italském podání se jedná o dva palce vysoký t-bone steak s kostí uprostřed, jehož prorostlé masíčko se po krátké tepelné úpravě rozpadá na jazyku) nebo plátek krkovice.



Tajemství jedné z nejlepších úprav zeleniny, jakou jsem kdy ochutnala, lze odemknout jednoduchým klíčem: stačí použít litinovou pánev, která vypálí své žhavé znamení do zeleniny a zbaví ji přebytečné vody.

Samozřejmě netrvalo dlouho a litinovou pánev jsem si přivezla do Prahy a kdykoliv mám dostatek času, připravím si zeleninu do zásoby. Abych nezapomněla - lilky i cukety vždy nechávám dvacet minut vypotit, abych jim dopomohla k odvodnění a poté je pomocí litinové pánve proměním  - dostanu z nich to nejlepší. Velmi moderní alternativou starých litinových pánví jsou teflonové grilovací pánve - nic proti nim nemám, jen... jídlo upražené na železe chutná úplně jinak - rustikálně, bohatě, nezvykle.

Tip: Litinovou pánev nikdy nemyjte vodou, stačí když ji vytřete papírovou utěrkou a poté jí dopřejete regeneraci pomocí dvou kapek olivového oleje - bude jako nová.

Komentáře

  1. Taky ráda připravuji jídlo na litinových pánvích. Akorát musím vytknout malou věc. A to je ta, že litina je slitinou železa. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Dnes budou kachní prsa a opeču k nim kolečka lilku. Ale opékám zakápnuté česnekovým olivovým olejem. Už mam hlad ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak jsem neopekla, k prsíčkům byly opečené hrušky. Taky dobrota.

    OdpovědětVymazat
  4. Litinovou pánev mám doma, je to opravdu poklad a maso, připravené na ní, je exkluzivní.. zeleninu jsem nezkoušela, budu to muset otestovat.. :)

    OdpovědětVymazat
  5. @Daniel: V přírodních vědách jsem vždycky pokulhávala :)

    OdpovědětVymazat
  6. @Bali: Ke kachním prsíčkům bych si dala snad i polystyren :)

    OdpovědětVymazat
  7. @Ivana: Maso připravené na litině chutná tak trochu "spáleně", jako z ohně, fascinuje mě, že má tak dobrou chuť (což je právě ta jeho vlastní), aniž by bylo připravené s tuky či jinými tekutinami. Italové "in padella di ferro" často chystají nejen lilky a cuketu, ale i artyčoky nebo papriky.

    OdpovědětVymazat
  8. Na té mé grilovací teflonové se ani taková krásná mřížka nevypeče. A musím se přiznat, že u ní na zeleninu zapoměla, což dnes k večeři snadno napravím :-).

    OdpovědětVymazat
  9. Jů, lilek :) Zkusila jsem ho přesně podle tvého návodu a mňam! Fakt je to úžasné a odteď už lilek nechci jinak :) Sice litinovou pánev nemám, ale použila jsem toustovač s grilovacíma deskama a výsledný lilek pak vypadal stejně jako tvůj na fotce :) Děkuju moc za super recept!

    OdpovědětVymazat
  10. Jak jsem řekla, tak jsem udělala. Jeden lilek a jedna cuketa. Vynechala jsem česnek, protože jsem si brala porci k obědu do práce. Možná se to někomu bude zdát divné, ale v práci jsem si do misky přidala cottage. Začala jsem tímto přírodním sýrem nahrazovat jogurty, zakysanky a majonézy. Další moje oblíbená kombinace je cottage s rajčaty a bazalkou.

    OdpovědětVymazat
  11. Je to přesně tak, jak píšeš. Nepostradatelná ! :-) Maso nedostižné, zelenina taktéž. Pro nás, kteří navíc nemají zahradu každý den pár kroků, učiněný poklad. Jen důkaz, že by nám u jednoho stolu společně opravdu chutnalo :-))) :
    http://mlsnakocka.blog.cz/1007/letni-piknik-2-kureci-prsa-s-broskvi-a-se-syrem-a-trocha-grilovani
    Měj se krásně a těším se na další povídání :-)
    P.

    OdpovědětVymazat
  12. @Catalina: Jsi vynalézavá hlavička! Lilek se dá "otoustovat" i na grilovací mřížce v troubě, ale toustovač je super nápad. Já si lilek v téhle úpravě naprosto zamilovala a navíc ho olej konzervuje, takže vydrží v zásobě :) V létě si ho dávám jako zeleninovou přílohu skoro ke každému jídlu, jsem lilko-maniak :)

    OdpovědětVymazat
  13. @Toffo: To se musely kolegům sbíhat sliny :) Já taky česnekuju jen v soukromí, zato vydatně :) Nápad s cottage vyzkouším, já zas teď do všeho dávám balkánský sýr, připadá mi tak nějak letní a právě s grilovanou zeleninou se snoubí přímo báječně:)

    OdpovědětVymazat
  14. @Papaja: Vida, příště na litinové pánvi upražím ovoce, stejně jako ty - nektarinky budou ideální, protože mají tuhou slupku :) škoda, že je tak pozdě večer, zrovna dvě nektarinky se mi tady pošklebují, že jsem moc líná :) Takový letní piknik bych si nechala líbit, tolik barevných dobrot = ráj na zemi :)

    OdpovědětVymazat
  15. Taky musím svou litinovou pánvičku zas vytáhnout, ale nemám s mřížkami, leč rovnou.

    Děvčata, děláte mi chutě!

    OdpovědětVymazat
  16. O velké litinové pánvi sním, třeba jednou...! Zatím mám teflonovou, musím to vydržet, ale lepší než nic!

    OdpovědětVymazat
  17. @Vilemina: Bez mříží nevadí, hlavně že je z litiny :)

    OdpovědětVymazat
  18. HaF: Litinové pánve vídám často v bazarech a anticích, myslím, že na kdejaké babiččině půdě se skrývají hotové poklady :)

    OdpovědětVymazat
  19. Tak už vím, co si dopřeji k narozeninám. Jsem nevěděl, že je litinová pánev takový poklad :)

    OdpovědětVymazat
  20. Flavicius: Takový dárek napáchá spoustu radosti :)

    OdpovědětVymazat
  21. no toto...dekuju za tip! Litinovou panev mam, byla v sade nejakeho nadobi, kterou jsme kdysi koupili. Jedna o panev velmi levnou, doufam, ze ale bude fungovat stejne, konec koncu, litina to je, tak by snad cena vadit nemela? Kazdopadne jsem doted nevedela, co s ni, tak jsem rada, ze konecne najde vyuziti. A dekuju za tip o cisteni!

    OdpovědětVymazat
  22. Já myslím, že na ceně nezáleží, hlavně na kvalitě materiálu. Všimla jsem si, že litinové nádobí je v současnosti v Čechách hrozně drahé, pánev stojí i 2000 Kč. Já jsem je normálně viděla v Itálii prodávat i za 15 EUR... Vyzkoušejte, jsem zvědavá, jak vám z ní bude chutnat!

    OdpovědětVymazat
  23. Ta na obrázku nevypadá jako opravdová litina.

    Jinak nejlepší je švédská litina, jako švédská ocel.

    Tady jdete na jistotu: www.litinove-nadobi.cz

    OdpovědětVymazat
  24. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  25. Pozor. Někdy prodejci říkají "litinová pánev", pánvi z hliníkové slitiny.
    To samozřejmě žádná pravá litina není. Poznáte to podle váhy.
    A tomu by odpovídala i ta cena 15 EUR. ;-)

    OdpovědětVymazat
  26. Něco o kvalitě litinových pánvých od Skeppshultu jsem nalezl tady.

    Osobně doma litinu od Skeppshult mám a jsem spokojen!

    OdpovědětVymazat
  27. Litinové nádobí mohu jen a jen doporučit :)

    OdpovědětVymazat
  28. Pro lepší rozhodování se podívejte sem: http://www.jakenadobi.cz/

    OdpovědětVymazat
  29. Díky za tip, na maso ji používám, ale lilek mě vůbec nenapadl :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky