Artyčok: bodlák s něžným srdcem



Na řeckém ostrově Kinaros žila za časů vilného Dia přenádherná nymfa. Vládce všech bohů se do ní zamiloval, ale protože byla až příliš krásná, začal na ni žárlit. Aby se jí už nikdy nemohl doktnout jiný muž, proměnil ji v nevídanou rostlinu - artyčok. Jemné a měkké srdíčko chrání štíty tvrdých lupenů, které jsou pichlavé a obsahují tolik železa, že kůže při kontaktu s nimi zčerná. Zelená barva artyčoku s fialovými podtóny bude navždy připomínat oči krásky. Tolik řecká legenda vyprávějící o vzniku artyčoku. Ze řeckého názvu ostrova "kinaros" byl derivován latinský název pro artyčok: Cynara cardunculus. Artyčok byl svědkem arabských nájezdů do Evropy, Maurové ho nazývali al´kharshuff, z arabštiny urazil ještě dlouhou cestu přes španělský alcachofa do francouzštiny jako l´artichaut, až do angličtiny jakožto artichoke.

O artyčoku můžu říct kromě této báje ještě to, že je mojí nejvíc, nejvíc, NEJVÍC oblíbenou zeleninou (o první příčku se dělí s chřestem). V Itálii existují dvě hlavní artyčoková období - jarní, které už nějaký ten týden trvá, a přináší jarní odrůdy artyčoků jako Il romanesco, nebo Il verde di Palermo. A potom podzimní sezóna přecházející až do zimy, honosící se do šarlatova vybarvenými pupenci, které v sobě ukrývají chuť letního slunce. Právě teď nastává velmi krátké období, v němž jsou artyčoky k dostání i v Čechách. Jejich silný krunýř je výhodou, na české pulty tak mají šanci doputovat téměř neporušené.

Jak čistit artyčoky

Nejlépe v latexových rukavicích! Pokud se do nich pustíte jen tak, riskujete totiž, že vám při čištění pěkně zčernají ruce. Kdo má odpor ke gumovým pomůckám :) může si potřít ruce šťávou z citronu, zabrání tak alespoň částečně nežádoucímu zabarvení. Všechny tvrdé vnější šupinky je nutné odstranit, stejně jako tvrdou vláknitou slupku kolem hrdla artyčoku a nejtvrdší část stonku. Pozor, stonek neuřezávejte celý, zachovejte tak pět centimetrů. Stonek je nedoceněnou částí artyčoku, obecně se konzumují především srdíčka, stonky jsou přitom velmi chutné a šťavnaté. Zevnitř artyčoku se musí vydlabat chmýří, které vám podá definitivní důkaz o tom, že artyčok je skutečně příbuzný bodláku. Očištěné artyčoky vhazujte do studené vody, ve které necháte máčet půlky citronu. Takto očištěné artyčoky můžete osušit a zamrazit, po rozmrazení neztratí nic ze své křehkosti.




Artyčoky na římský způsob
Carciofi alla romana
pro 4 osoby


8 očištěných artyčoků
2 lžíce nasekané máty
2 stroužky česneku
6 lžic strouhanky
2 lžíce nasekané petrželky
2 dl olivového oleje
Sůl a pepř

Pro tento recept se nejlépe hodí artyčok Il romanesco, který je široký jako rozvinutý květ a nádivka se v něm krásně udrží. Artyčoky očistěte podle výše uvedeného návodu. Připravte si nádivku: strouhanku smíchejte s česnekem, petrželkou a mátou, osolte, opepřete a zakápněte olivovým olejem. Nádivkou naplňte artyčoky a postavte je do nerez rendlíku tak, aby stonky mířily nahoru. Přidejte olej a artyčoky po dobu 2 minut mírně osmahněte. Přidejte vodu, musí dosahovat do poloviny artyčoků, mírně osolte. Duste na velmi pomalém ohni po dobu dvaceti minut, poté do artyčoků píchněte vidličkou, pokud jsou měkké, je hotovo. Na artyčocích si pochutnají nejen vaše chuťové pohárky, zkrátka nepřijde ani zbytek těla - díky artyčokům dostane vydatnou dávku železa, sodíku, draslíku a fosforu.

Komentáře

  1. Zatim jsem jedla jen nakladane artycoky, protoze na porcovani cerstveho jsem nenasla odvahu... Ale co, kdo se boji, nesmi do kuchyne - asi to prubnu :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Nakládané jsou taky vynikající, nedám na ně dopustit :)) Ale čerstvý artyčok má úplně jinou strukturu, je to ta nejjemnější zelenina jakou znám :)) Taky je za čerstva jinak vybarvený, jako by trochu do ocelova, to asi bude tím železem :)

    OdpovědětVymazat
  3. Nakládané artyčoky mám ráda moc, k čerstvým jsem se též ještě nedostala - vypadá to jednoduše, tak se budu líp rozhlížet, jestli se někde v rohu nekrčí...matka mi je taky průběžně rozmlouvá, pamatuje je z mládí, vařené s máslem, prý se vytrhávaly jednotlivé lístky z pupenů a vycucával jen ten konec...nějak ji to odradilo.

    OdpovědětVymazat
  4. To je zajímavá "úprava" :) Důležité je nebát se odstranit co nejvíc vnějších tuhých šupin, chápu, že někdy to člověku může připadat jako mrhání vzácnou surovinou, ale artyčok je už zkrátka takový zakuklený poklad :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky