Srdečné pozdravy z Itálie






Skorotchyně Giovanna mi tu a tam nachystá překvapení. Zničehonic přistane v mé poštovní schránce oznámení o uložené zásilce a já si ani nečtu dokdy musím balíček vyzvednout, protože vím, že ho musím převzít OKAMŽITĚ. Tuším, že se v něm budou mačkat italské dobroty. A zrovna nedávno jsem pro jeden takový spěchala, cestou domů jsem ho ze všech stran očichala a pak nedočkavě otevřela: a co jsem neviděla - čtyři druhy italských sýrů, mezi kterými nechybělo moje oblíbené PECORINO ROMANO a PARMIGGIANO REGGIANO. U srdce mě zahřál i přiložený dopis a v něm ujištění, že sýry balil prodavač Mario s dlouhatánským nosem a šišlavým neapolským přízvukem. Mario se nikdy nezdráhá načít nový sýr, když vidí, že zbývá už jen okoralý kousek, a vůbec ho o to nemusíte poníženě prosit, činí tak zcela dobrovolně a s láskou. Také rád ukrojí kousíček z jakéhokoliv sýra na ochutnávku, to je v Itálii samozřejmost! Ze všech italských sýrů nejvíce oceňuji vyzrálé PECORINO ROMANO (na fotografii je to ten největší trojúhelník uprostřed), které se vyrábí z čerstvého ovčího mléka a v obrovských formách cylindrického tvaru se nechává zrát 8 - 12 měsíců. Že tento sýr patří k pevným pilířům italské kultury dokazují zmínky v dílech Plinia Staršího nebo Hippokrata. Římští legionáři prý dostávali přesně odměřený denní příděl tohoto sýra - 27 gramů (no, to by bylo trochu málo - takže k pecorinu mohli zakousnout ještě kus chleba a dorazit se polévkou z luštěnin :). Tradiční římskou jarní pochoutkou jsou čerstvé zelené fazolové boby "fave" s pecorinem a čerstvě upečeným chlebem. Já jsem si jeden takový také upekla podle tradičního receptu na italskou focacciu:

500 g hladké mouky
kostka droždí

sůl
1 dl olivového oleje
vlažná voda podle potřeby
rozmarýn


Zadělat těsto, nechat hodinku vykynout, rozdělit na dvě části, vytvarovat bochánky, pomazat olivovým olejem a posypat rozmarýnem, péct 40 minut v předem vyhřáté troubě, 15 minut při vysoké teplotě (220 °C), poté zmírnit na 180 °C. Není nic jednoduššího než si upéct svůj vlastní pizza-chléb a konzumovat ho pěkně teplý, když je ještě těsto uprostřed navlhlé :))

A co bych to byla za milovnici Itálie, kdybych s pecorinem nevykouzlila jednoduchou "pastu", jejíž příprava zabere 15 minut!

Spaghetti pomodorino e pecorino
Špagety s koktejlovými rajčaty a sýrem pecorino
pro 2 osoby



200 g špaget italské značky (Barilla, De Cecco, Riscossa, Agnesi)
10 koktejlových rajčat
100 g nastrouhaného sýra pecorino romano
olivový olej extra vergine
čerstvě mletý pepř

Špagety uvařte v osolené vodě al dente (8 - 10 minut). Mezitím rozehřejte v pánvi 3 lžíce olivového oleje, přidejte rajčata rozkrojená na půlky a zprudka je orestujte, až se zatáhnou a zmenší svůj objem. Jakmile se uvaří těstoviny, sceďte je a ihned překlopte na pánev s rajčaty. Přidejte dvě lžíce vody, ve které se špagety vařily. Vypněte sporák, ale pánev stále ponechte na rozehřáté plotýnce. Na směs namelte pepř a nastrouhejte pecorino. Prohoďte nebo promíchejte pomocí lžíce a vidličky. Podávejte s těžším červeným vínem, pecorino si ho žádá :)

Komentáře

  1. Jé, takový balíček bych také brala. Já si pro dobré sýry musím sama do cheesárny. Pasta vypadá vysoce jedle. Nicméně cena takovýchto těstovin není moc nízká, že :)?! Kvůli sýru. Ale za tu chuť jistě stojí.

    OdpovědětVymazat
  2. Jééé, dala bych si říct, moje uplnětchýně bohužel italka není a tyto sýry miluje taky :-) Takže zůstaneme u občasného nákupu "na svátek" a zbožného uďobávání a zapíjení taktéž dobrým vínkem...

    OdpovědětVymazat
  3. Hodna italska tchyne pro kazdeho! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. @Coco: Balíček italských špaget (500 g) stojí kolem 30 Kč - když si člověk spočítá, že z nich vyrobí 5 porcí (porce těstovin na osobu - vždy 1OO g), tak se jedná o rozumnou investici :)) Navíc chuť italská vs. česká je nesrovnatelná. Italské sýry v Čechách jsou předražené, vůbec nechápu proč. V Itálii koupím hroudu parmezánu za 3 eura, tady stojí ubohý desetidekový špalíček kolem 100 Kč. To je díra na trhu :)

    @Modravá: S tchýněmi, ať už jakýmikoli, se dobře jí :) V našich rozhovorech zabírá jídlo tak asi 99, 99 % :))

    @Lucie: Nepůjčím :), ale ráda se podělím o její vynikající recepty, všechno co umím, mě naučila italská "mamma" :)) Úplně chápu, že jsou Italové mamánci, jejich maminky jsou naprosto jiné než ty české.

    OdpovědětVymazat
  5. Takovou tchýni mít! Teda já sice zatím žádnou nemám (a nejspíš ještě dlouho nebudu :D), ale takováto by se mi rozhodně líbila :D

    OdpovědětVymazat
  6. Nešel by zařídit výměnný pobyt pro tchýně? Já bych tu svou hned vyslala, ale na druhou stranu, to zas nemůžu udělat těm hodným lidičkám, co by nám poslali tu svou hodnou tchyňku, to by si nezasloužili!

    OdpovědětVymazat
  7. JUUU konečně někdo kdo zná italii.!A ještě recepty, budu Vás navštěvovat stále! Jezdíme tam už 14let a pořád je co obdivovat !Srdečně zdraví DAJA-DUHA.

    OdpovědětVymazat
  8. @Catalina: v mém případě urputně trvám na termínu "skorotchýně", vdaná nejsem a nevím, jestli k tomu najdu někdy odvahu :))

    @Daja: benvenuta sul mio blog! Srdečně vás vítám na mém blogu :)) A ať žije Itálie!

    OdpovědětVymazat
  9. Nemyslela jsem cenu těstovin, ale cenu celkového pokrmu ;-). Špatně jsem to napsala. Sýry (a nejen ty italské) jsou tady ohromně předražené. To můžeme vztáhnout i např. k oblečení, obuvi, kosmetice atd. :-(.

    OdpovědětVymazat
  10. Souhlasím, že zahraniční sýry kupovat v Čechách je jak vyhazovat stovky z okna. Třeba takový Gruyére, nebo sýr na raclette, nebo jakýkoli jiný než kravský sýr. Ve Španělsku měli v každém supermarketu VYNIKAJÍCÍ ovči a kozí sýry za prakticky stejnou cenu, jak kravské (v přepočtu kolem 200Kč/kg). Tady si velmi zřídka koupím 80g kozího za 40 Kč. A co jiného než parmiggiano reggiano mi měla babička dovézt jako dárek z výletu do Říma? :-)
    Nedávno jsem v Kauflandu nakoupila všemožné tvary Riscossy po 17 korunách, což je úplně parádní cena:-)

    OdpovědětVymazat
  11. @Coco: ano, souhlasím! Taky mě štve, že třeba už kousek za našimi hranicemi je všechno levnější - a hlavně ten VÝBĚR!

    @Olinko: také nedám dopustit na náhodné nákupy v různých supermarketech i diskontech - já zas nedávno uloupila v Penny fusilli od Barilly za 18 Kč, evidentně je tam nikdo nekupoval a prodejci nerozpoznali rozdíl v kvalitě, takže nastavili velmi výhodnou diskontní cenu ;)) Jéminánku, pojďte založit nějakou distribuční společnost na dobrůtky, ta předraženost mě pěkně štve:(

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky