Všestranná polenta




Moje první setkání s polentou proběhlo před mnoha lety v severoitalském Bergamu. V anorektických uličkách historického Bergama zvaného Cittá Vecchia se na sebe tlačí nespočet trattorií nabízejících neopakovatelný gastronomický zážitek zprostředkovávající chutě podhůří Alp. Mezi stálé položky každého menu patří polenta - kaše z kukuřičné mouky.






Podává se ve studené formě jako předkrm s různými druhy oblohy (mezi nejpopulárnější patří prosciutto s polníčkem a hoblinkami parmezánu, průsvitné plátky guanciale, či sardinky naložené v oleji) nebo jako teplá kaše zahuštěná parmezánem a máslem coby příloha k masovým pokrmům. Využití polenty má ale daleko širší potenciál a fantazii se meze nekladou. Já například zapékám plátky polenty místo lasagní s klasicky připraveným ragú nebo ji podávám místo knedlíků k pečené kachně či hovězímu guláši. Polenta se dá připravit i nasladko jako dezert!



Prvním krokem polentologického snažení je sehnat polentu. Já ji kupuji v Hyperalbertu v OC Chodov. Pochází od italského výrobce a je předvařená, její příprava trvá deset minut. To polentě přitom vůbec neubírá na chuti. Do nerezového hrnce se silným dnem dáme vařit vodu, na 10 dkg polenty přibližně půl litru vody, záleží na tom, jak husté konzistence si přejete dosáhnout. Jakmile voda dosáhne bodu varu, osolíme podle chuti. Pozor, nesolte příliš, rozhodně méně, než když vaříte těstoviny, protože veškerá sůl se absorbuje do kaše. Do levé dlaně naberte mouku a nechejte ji pršet co nejtenčím praménkem do vařící vody. Pravou rukou mouku zašlehávejte kvedlačkou či metličkou. Italové tvrdí, že při sypání polenty do vody musí být vidět její jednotlivá zrnka, zavařovat se musí zkrátka co nejpomaleji. Za stálého míchání vaříme předvařenou polentu po dobu deseti minut, nepředvařenou minimálně 45 minut. Jakmile v polentě kvedlačka stojí a kaše se začíná odlepovat od stěn, je hotovo. Teď záleží na tom, jak polentu chcete konzumovat, pokud jako přílohu, servírujte ji horkou, pokud ji chcete dále upravovat, musíte ji přelít do nádoby vypláchnuté studenou vodou a nechat ztuhnout. Polenta během čtvrt hodiny zatuhne a dá se pohodlně krájet. Výhodou polenty je, že si ji můžete připravit dopředu, v lednici vydrží i několik dní.

Zajímavost:
V italštině existuje výraz "polentone", což je jednak nelichotivá nadávka pro obyvatele severní Itálie, kteří preferují polentu před těstovinami, ale zároveň označuje osoby poněkud pomalejšího, líného chápání, kterým to nezapaluje tak rychle.




Více o Bergamu - viz můj článek zveřejněný v květnovém čísle časopisu Juicy, publikovaný také na www.dama.cz

http://cestovani.dama.cz/clanek.php?d=12727

Komentáře

  1. Zajímavé povídání. O polentě jsem slyšela, ale zatím jsem nezkoušela. Vzhledem k tomu, že teď vařím denně, zajímavá možnost nové přílohy. Jen to do dětí nějak dostat - konzervativnější strávníky neznám!

    OdpovědětVymazat
  2. Polentu si přeji už delší dobu ochutnat. Líbí se mi tenhle článek a celkem mne navnadil k tomu abych si ji teĎ hned běžela koupit :) určitě se po ni poohlédnu.

    OdpovědětVymazat
  3. Lůc i Haf, přeju odvahu a zkuste dát polentě šanci. Nenechte se odradit nevýraznou chutí polenty... je to v podstatě sestřenice naší krupicové kaše, akorát že se připravuje z kukuřičné krupičky a zavařuje se do vody. Právě její jemnost, která výborně kontrastuje např. s chutí masa, ji činí neodolatelnou, alespoň pro mne. Strašně se mi líbí, když polenta ztuhne a dá se krájet...vždycky mě překvapí její tuhá, a přitom křehká konzistence, něco jako amarouny :))

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky