Pomalá radost z klíčení
Kupte si jakákoliv semínka, připravte si mističku, kousek savého papíru a spoustu trpělivosti. Klíčení se totiž musíte věnovat každý den. Jakmile zapomenete na svou zahrádku, semínka zaschnou. Já nejraději pečuji o řeřichu, len, sezamové semínko, pohanku, z luštěnin o fazolky mungo, zelený hrách. Ten je přímo zázračný, po třech dnech začne vykukovat malý klíček a hrášek chutná sladce, skoro jako ten čerstvě vyloupaný. Z naklíčeného hrachu snadno připravíte staročeskou delikatesu - pučálku. Recept na ni najdete zde.
Po týdnu řeřicha zesílí a nádherně vyroste.
Co s naklíčenými semínky? Pro mírně palčivou chuť řeřicha osvěží tvaroh nebo máslo. V kombinaci s domácím chlebem jde přímo o neodolatelnou jarní snídani. Naklíčená semínka používejte jako dekoraci (ovšem plnou vitaminů a minerálů) na zkrášlení polévky, do salátů, nebo je přihoďte do smoothie.
S jarem jsme se doma také pustili do klíčení ♥ Iva
OdpovědětVymazatPřeji pěkný den. Tu pohanku prosím nedoporučuji. Tak jako velké množství jiných klíčících rostlin je toxická. Konkrétně obsahuje fagopyrin a se sluníčkem může způsobit dost nepříjemnou kožní reakci. Raději opatrnost k moderním trendům s mikrogreens... spousta rostlin není hloupá a křehké klíčící rostlinky silně brání proti "sežrání" nějakými toxickými látkami, které postupně vymizí či jejich hodnota v rostlině klesne na únosnou mez. Problematická by prý měla být i vojtěška, obecně zelené výhonky luštěnin (tedy hrášek taky) a taky mangold - ale tady už nevím, jaké chemické látky to obsahuje, např. naši předci tepelně upravenou pučálku třeba jedli, ale prý vždy právě tepelně upravenou. Třeba je tam nějaký toxin, co se teplem ničí.
OdpovědětVymazatDěkuji za rady a přeji krásné velikonoční svátky ♥ Iva
Vymazat