Vášně uplynulého roku

První dny roku 2014 jsou už minulostí. Když se podívám zpětně na své příspěvky za uplynulý rok, mám drobný problém. Vidím příliš málo italských receptů, ačkoliv jsem blog La Cuoca zakládala  s úmyslem věnovat se především italské kulinární tradici. Zakládala jsem ho také v období, kdy jsem trpěla vleklou depresí. Jedině příprava jídla dávala mému životu rozdrolenému na kousky jakž takž smysl.
Čím více jsem se soustředila na jednotlivé úkony spojené s jídlem, tím plnohodnotněji jsem žila. Brzy jsem také vypozorovala, že všechny své nálady promítám do jídla a že jsem k němu připoutaná zvláštním způsobem. Nechtěla jsem psát jen o vaření, ale i o emocích, které ve mně jídlo vyvolává a pak také o vzpomínkách. A dnes vidím, že blog se mění, stejně jako se měním já.

Itálii pořád miluju. Italské jídlo a způsob stolování pro mě zůstanou vždycky na prvním místě. Existují ale stovky, co říkám, tisíce jídel a postupů, které ještě toužím vyzkoušet. Jako kdybych najednou zjistila, že kromě výhledu na moře, mě stejně tak, možná i víc, fascinuje pohled do horského údolí, na nekonečnou poušť nebo vzhůru do tmavé oblohy plné hvězd. Vážím si toho, že život je tak barevný a bude mi potěšením, pokud mě budete i nadále doprovázet.

Pojďte se se mnou ohlédnout za mými objevy minulého roku.

1. Barvy
Že barvy ovlivňují kvalitu našeho duševního života a zdraví je známá věc a existují prastaré léčebné systémy, které využívají vliv barev k terapii. Loni jsem hodně experimentovala se zelenou, jejíž kvalitní zdroj jsem objevila v japonském čaji matcha. Na prach umletý čajový prášek si ke mně nejdříve našel cestu klasicky - ve formě čaje s detoxikačními účinky. Můžu vám říct, že moje tělo se po pravidelných zálivkách brčálovým nápojem omladilo a nastartovalo jako nikdy dříve. Netrvalo dlouho a zamilovala jsem si matchu i pro pečení. Oranžovou loni hrdě reprezentovala dýně a řepa temný burgundský odstín - níže recept na můj nejoblíbenější řepný salát.

2. Domácí kváskování
Chlebu našemu vezdejšímu se chci věnovat mnohem více v tomto roce. Dříve jsem kvásek složitě sháněla, ale pak jsem jednou vyzkoušela vychovat kvásek doma a bylo zaděláno. Doslova. Zjistila jsem, že když si dám krajíček domácího kváskového, cítím se sytě, moje pohárky se chvějí vděčností a především - nemusím do sebe nasoukat pět polystyrenů pochybného složení. Dýňový chléb (dole) je mým horkým favoritem.

3. Klíčení
Klíčky jsou bohatým zdrojem enzymů a živoucí energie. Čínští a korejští léčitelé používají naklíčené zrní nebo luštěniny k léčbě neduhů a přikládají je na akupresurní body. Nejčastěji klíčím fazole mungo, protože mají tenkou slupku a rozvíjí se v nich život velmi rychle. Po naklíčení chutnají jako čerstvý hrášek. Fazole namočím přes noc, druhý den čtyřikrát propláchnu a k večeru už se dere z fazole ocásek. Výborně klíčí i fazole adzuki, pohanka a čočka. Že jsou klíčky nádhernou "rekvizitou" pro dolaďování designu se přesvědčíte na fotografiích v tomto příspěvku. Letos se chystám kromě klíčení také na kvašení všeho, co se mi pod ruku dostane.

4. Pop-up vaření
Jedna věc je vařit pro rodinu a pro známé. Co když ale najednou dostanete možnost předvést své kuchařské umění před veřejností? A nemyslím zrovna, že si založíte restauraci nebo kavárnu. Prostě si jen tak někde zavaříte, pohostíte naprosto neznámé gurmány a pak zase děláte dál svou práci. Tomuhle fenoménu se říká POP-UP a jedinečným jídelním festivalem, který je přímo založený na principu pop-up, je mezinárodní hnutí Restaurant Day. Loni jsem se tohoto báječného karnevalu účastnila třikrát, letos nechci vynechat ani jeden termín. Ten nejbližší je už 16. února.

5. Dary přírody
Příroda je definitivně mojí cestou. Příliš dlouho jsem si do žil pouštěla jed z počítačů a klimatizovaných kancelářských místností. Jakmile je příležitost, jdu se nadýchat ven. A nemusím daleko, stačí přejít silnici a ocitnu se v divočině, přestože bydlím na okraji Prahy. Sbírám houby, šípky, bylinky a doufám, že zanedlouho budu loupat mladou dubovovou kůru, vykopávat kořen kostivalu a zachytávat březovou mízu.

Do nového roku vám přeju mnoho zázraků a pro inspiraci uvádím recepty, kterými jsem si obarvila přelom roku.

Zeleninový kuskus

300 g kuskusu (nejlépe francouzského původu)
1 sklenička teplého zeleninového vývaru
2 lžíce rajčatové šťávy
3 lžíce olivového oleje
3 grilované papriky
3 grilované cukety
3 jarní cibulky
naklíčené fazole mungo a rukola na ozdobu
sůl, pepř a šťáva z čerstvého citronu na dochucení

Ve vývaru rozmíchejte rajčatovou šťávu a olej. Vzniklou směsí zalijte kuskus a načechrávejte vidličkou, aby se jednotlivá zrníčka neslepila. Až se tekutina vstřebá, přemístěte kuskus na velký plech tak, aby byl v co nejtenčí vrstvě. Znovu načechrávejte vidličkou. Až budete spokojení s konzistencí, přidejte všechny uvedené ingredience a dochuťte. Zdobte mungo výhonky a rukolou.

Salát z marinované červené řepy

2 červené řepy

4 brambory

menší červená cibule

výhonky mungo

rukola k podávání

Marináda:

2 dl extra panenského olivového oleje
šťáva z celého citronu

1 lžíce medu
mořská sůl a čerstvě mletý pepř na dochucení

Řepy zabalte do alobalu a pečte v troubě do změknutí – menší bulvy hodinu, větší hodinu a půl. Řepu oloupejte a nakrájejte na co nejtenčí plátky, třeba pomocí mandolíny. Na marinádu vyšlehejte všechny ingredience a naložte do ní plátky řepy. Nechte odležet přes noc. Druhý den uvařte brambory ve slupce do měkka a po uvaření oloupejte. Na talíř naaranžujte plátky vařených brambor, které překryjte tenkými plátky pečené řepy a měsíčky červené cibule. Na závěr ozdobte rukolou a mungo výhonky.

Dýňový chléb

150 g žitného kvásku

200 g žitné mouky

100 g hladké mouky

100 g pyré z pečené dýně

2 lžičky soli

1 kostka droždí

vlažná voda podle potřeby

dýňová semínka

Večer před pečením chleba rozmíchejte kostku droždí s vodou a hladkou moukou tak, abyste dostali řidší těstíčko. Druhý den přidejte do směsi žitný kvásek, žitnou mouku, pyré z pečené dýně a sůl. Podle potřeby rozřeďte směs vodou tak, aby vám vzniklo pružné, ne příliš tuhé těsto. Propracujte ho rukama a nechte hodinu až dvě kynout. Po vykynutí dejte péct do hrnce vyloženého pečicím papírem a těsto posypejte dýňovými semínky. Povrch průběžně potírejte vodou smíchanou se solí. Pečte 20 minut při 220 °C, poté teplotu snižte na 180 °C a dopečte dalších 40 minut. Pokud se vám povrch připéká, přikryjte chléb alobalem.

Pomazánka z fazolí

200 g do měkka vařených bílých fazolí (já používám turecké kuru fazole) 

1 stroužek česneku

lžička římského kmínu

lžička nasekané koriandrové natě

2 lžíce olivového oleje

1 lžička sušeného oregana

1 lžíce pasty tahini

sůl a pepř podle chuti

Fazole rozmixujte tyčovým mixérem dohladka se všemi uvedenými ingrediencemi.