Vášně uplynulého roku


První dny roku 2014 jsou už minulostí. Když se podívám zpětně na své příspěvky za uplynulý rok, mám drobný problém. Vidím příliš málo italských receptů, ačkoliv jsem blog La Cuoca zakládala  s úmyslem věnovat se především italské kulinární tradici. Zakládala jsem ho také v období, kdy jsem trpěla vleklou depresí. Jedině příprava jídla dávala mému životu rozdrolenému na kousky jakž takž smysl.
Čím více jsem se soustředila na jednotlivé úkony spojené s jídlem, tím plnohodnotněji jsem žila. Brzy jsem také vypozorovala, že všechny své nálady promítám do jídla a že jsem k němu připoutaná zvláštním způsobem. Nechtěla jsem psát jen o vaření, ale i o emocích, které ve mně jídlo vyvolává a pak také o vzpomínkách. A dnes vidím, že blog se mění, stejně jako se měním já. Itálii pořád miluju. Italské jídlo a způsob stolování pro mě zůstanou vždycky na prvním místě. Existují ale stovky, co říkám, tisíce jídel a postupů, které ještě toužím vyzkoušet. Jako kdybych najednou zjistila, že kromě výhledu na moře, mě stejně tak, možná i víc, fascinuje pohled do horského údolí, na nekonečnou poušť nebo vzhůru do tmavé oblohy plné hvězd. Vážím si toho, že život je tak barevný a bude mi potěšením, pokud mě budete i nadále doprovázet.

Pojďte se se mnou ohlédnout za mými objevy minulého roku.

1. Barvy
Že barvy ovlivňují kvalitu našeho duševního života a zdraví je známá věc a existují prastaré léčebné systémy, které využívají vliv barev k terapii. Loni jsem hodně experimentovala se zelenou, jejíž kvalitní zdroj jsem objevila v japonském čaji matcha. Na prach umletý čajový prášek si ke mně nejdříve našel cestu klasicky - ve formě čaje s detoxikačními účinky. Můžu vám říct, že moje tělo se po pravidelných zálivkách brčálovým nápojem omladilo a nastartovalo jako nikdy dříve. Netrvalo dlouho a zamilovala jsem si matchu i pro pečení. Oranžovou loni hrdě reprezentovala dýně a řepa temný burgundský odstín - níže recept na můj nejoblíbenější řepný salát a na chutnou pomazánku, kterou bych mohla nazvat "Probohatojefaktzřepy!".

2. Domácí kváskování
Chlebu našemu vezdejšímu se chci věnovat mnohem více v tomto roce. Dříve jsem kvásek složitě sháněla, ale pak jsem jednou vyzkoušela vychovat kvásek doma a bylo zaděláno. Doslova. Zjistila jsem, že když si dám krajíček domácího kváskového, cítím se sytě, moje pohárky se chvějí vděčností a především - nemusím do sebe nasoukat pět polystyrenů pochybného složení. Dýňový chléb (dole) je mým horkým favoritem.

3. Klíčení
Klíčky jsou bohatým zdrojem enzymů a živoucí energie. Čínští a korejští léčitelé používají naklíčené zrní nebo luštěniny k léčbě neduhů a přikládají je na akupresurní body. Nejčastěji klíčím fazole mungo, protože mají tenkou slupku a rozvíjí se v nich život velmi rychle. Po naklíčení chutnají jako čerstvý hrášek. Fazole namočím přes noc, druhý den čtyřikrát propláchnu a k večeru už se dere z fazole ocásek. Výborně klíčí i fazole adzuki, pohanka a čočka. Že jsou klíčky nádhernou "rekvizitou" pro dolaďování designu se přesvědčíte na fotografiích v tomto příspěvku. Letos se chystám kromě klíčení také na kvašení všeho, co se mi pod ruku dostane.
4. Pop-up vaření
Jedna věc je vařit pro rodinu a pro známé. Co když ale najednou dostanete možnost předvést své kuchařské umění před veřejností? A nemyslím zrovna, že si založíte restauraci nebo kavárnu. Prostě si jen tak někde zavaříte, pohostíte naprosto neznámé gurmány a pak zase děláte dál svou práci. Tomuhle fenoménu se říká POP-UP a jedinečným jídelním festivalem, který je přímo založený na principu pop-up, je mezinárodní hnutí Restaurant Day. Loni jsem se tohoto báječného karnevalu účastnila třikrát, letos nechci vynechat ani jeden termín. Ten nejbližší je už 16. února.

5. Dary přírody
Příroda je definitivně mojí cestou. Příliš dlouho jsem si do žil pouštěla jed z počítačů a klimatizovaných kancelářských místností. Jakmile je příležitost, jdu se nadýchat ven. A nemusím daleko, stačí přejít silnici a ocitnu se v divočině, přestože bydlím na okraji Prahy. Sbírám houby, šípky, bylinky a doufám, že zanedlouho budu loupat mladou dubovovou kůru, vykopávat kořen kostivalu a zachytávat březovou mízu.

Do nového roku vám přeju mnoho zázraků a pro inspiraci uvádím recepty, kterými jsem si obarvila přelom roku.

Zeleninový kuskus


300 g kuskusu (nejlépe francouzského původu)
1 sklenička teplého zeleninového vývaru
2 lžíce rajčatové šťávy
3 lžíce olivového oleje
3 grilované papriky
3 grilované cukety
3 jarní cibulky
naklíčené fazole mungo a rukola na ozdobu
sůl, pepř a šťáva z čerstvého citronu na dochucení

Ve vývaru rozmíchejte rajčatovou šťávu a olej. Vzniklou směsí zalijte kuskus a načechrávejte vidličkou, aby se jednotlivá zrníčka neslepila. Až se tekutina vstřebá, přemístěte kuskus na velký plech tak, aby byl v co nejtenčí vrstvě. Znovu načechrávejte vidličkou. Až budete spokojení s konzistencí, přidejte všechny uvedené ingredience a dochuťte. Zdobte mungo výhonky a rukolou.


Salát z marinované červené řepy


2 červené řepy
4 brambory
menší červená cibule
výhonky mungo
rukola k podávání

Marináda:
2 dl extra panenského olivového oleje
šťáva z celého citronu
1 lžíce medu
mořská sůl a čerstvě mletý pepř na dochucení

Řepy zabalte do alobalu a pečte v troubě do změknutí – menší bulvy hodinu, větší hodinu a půl. Řepu oloupejte a nakrájejte na co nejtenčí plátky, třeba pomocí mandolíny. Na marinádu vyšlehejte všechny ingredience a naložte do ní plátky řepy. Nechte odležet přes noc. Druhý den uvařte brambory ve slupce do měkka a po uvaření oloupejte. Na talíř naaranžujte plátky vařených brambor, které překryjte tenkými plátky pečené řepy a měsíčky červené cibule. Na závěr ozdobte rukolou a mungo výhonky.

Dýňový chléb


150 g žitného kvásku
200 g žitné mouky
100 g hladké mouky
100 g pyré z pečené dýně
2 lžičky soli
1 kostka droždí
vlažná voda podle potřeby
dýňová semínka

Večer před pečením chleba rozmíchejte kostku droždí s vodou a hladkou moukou tak, abyste dostali řidší těstíčko. Druhý den přidejte do směsi žitný kvásek, žitnou mouku, pyré z pečené dýně a sůl. Podle potřeby rozřeďte směs vodou tak, aby vám vzniklo pružné, ne příliš tuhé těsto. Propracujte ho rukama a nechte hodinu až dvě kynout. Po vykynutí dejte péct do hrnce vyloženého pečicím papírem a těsto posypejte dýňovými semínky. Povrch průběžně potírejte vodou smíchanou se solí. Pečte 20 minut při 220 °C, poté teplotu snižte na 180 °C a dopečte dalších 40 minut. Pokud se vám povrch připéká, přikryjte chléb alobalem.

Pomazánka z červené řepy



2 pečené nebo vařené červené řepy
1 stroužek česneku
lžička římského kmínu
lžička semínek koriandru
1 lučina
2 lžíce olivového oleje
1 lžíce pasty tahini
sůl a pepř podle chuti

Řepu oloupejte a dohladka rozmixujte se všemi uvedenými ingrediencemi.

Pomazánka z fazolí

200 g do měkka vařených bílých fazolí (já používám turecké kuru fazole) 
1 stroužek česneku
lžička římského kmínu
lžička nasekané koriandrové natě
2 lžíce olivového oleje
1 lžička sušeného oregana
1 lžíce pasty tahini
sůl a pepř podle chuti

Fazole rozmixujte tyčovým mixérem dohladka se všemi uvedenými ingrediencemi.

Komentáře

  1. Dobrý den, zaujal mě Váš recept na dýňový chléb - mohu se však zeptat, proč je nutné přidávat do něj droždí, když již používáte kvásek? Zdá se mi to trochu moc, resp. zbytečné, kváskový chléb je přece také o snaze vyhnout se použití droždí. Má droždí v receptu nějakou zvláštní funkci? Děkuji za odpověď :) Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. taky mě v receptu zarazilo to droždí a chtěla jsem se optat, tak jsem zvědavá na odpověď :-)

      Vymazat
    2. Ahoj Evi, ahoj Lucie, droždí jsem přidala, protože jsem si nebyla jistá, jak se těstu povede, když k mouce přidám tolik zeleniny, která je dost těžká. Jinak podobný recept na chléb (bez dýně) jsem okoukala z časopisu Food, kde ho připravoval nějaký profesionální pekař. Taky míchal kvásek se vzešlým droždím a jeho chléb vypadal skvěle, alespoň na fotce, proto jsem chtěla tuto metodu vyzkoušet. Určitě zkuste bez kvásku a ještě jedna věc - pekla jsem i chleba s přídavkem mrkve, řepy nebo ořechů - jsou skvěle vláčné!

      Vymazat
    3. Děkuji za odpověď! A také za tip na chléb s řepou, zní to víc než zajímavě a určitě vyzkouším :)

      Vymazat
  2. Mila Evo, casto pri otevreni pocitace nahlednu i do tveho blogu a vzdy s velkou radosti uvitam nove recepty. I pres to, ze ziju v Italii se od tebe rada ucim - a nejen italske pochoutky. Tve rady jsou podchyceny velkou vasni a proto tvuj blog je jeden z mych nejoblibenejsich! Nedavno jsem jela do Rima a skoro jsem te chtela pozadat o typ na dobrou restauraci - i ja miluju dobre jidlo! Srdecne ti preju, at nejen tvuj jidelnicek, ale i tvuj zivot, je doprovazen nekonecnym objevovanim novych barev! Zdravim z McT

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Ivo, děkuju za krásnou reakci. Někdy mám pocit, že nestihnu objevit všechno, co bych chtěla, a tak se pořád nořím do nových věcí, abych od nich zase rychle unikla a pustila se do něčeho dalšího. Nenapravitelný blíženec. A to si piš, že až budu mířit do Montecatini, ozvu se, s láskou, E.

      Vymazat
  3. Tak nějak nevím, jak začít - ten drobný problém já vnímám jako krásné zaznamenání vývoje, také mě těší, že mám podobný posun "k experimentům" a mám tudíž opět kde čerpat inspiraci. Jsem překvapená, že má rodina občasné kuchyňské experimenty neodmítá. Blo(g)k je úžasný v tom, že všechny pocity, vjemy prožité při přípravě jídla si dokážu zpět při čtení opět vyvolat a vysledovat i osobní vývoj - tedy když je psaný pravdivě, skutečně, nevykalkulovatelně, bez prvnotního byznys záměru. Lze to při čtení setsakramentsky poznat. V La Cuoca si čtu moc ráda. (PS: Říkal jsi ti amo 2 už bude pasé, ne?)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marie, jsem ráda, že v tom nelítám sama. Experimentování patří k životu a snad je důkazem toho, že se nebojíme života, ale jdeme mu vstříc. Člověk zkrátka některé vlny nemůže ignorovat a že právě v jídle je stále co dohánět. Další knížka pasé není, ale rozhodně to nebude Říkal jsi ti amo 2.

      Vymazat
  4. Zdravím,
    mě zaujala informace o pop-up vaření a Restaurant Day, nějak mi to dosud unikalo...díky za info. Je to prima aktivita, to by mě též moc bavilo, ale zatím asi nezvládnu. Snad v únoru okouknu, už jsem si našla plno informací.
    Třeba bytové restaurace mi taky připadají lákavé, ale holt člověk nemůže dělat všechno...

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to je doslova ohňostroj chutí a vůní! Určitě vyzkouším obě pomazánky a taky salát z červené řepy, protože řepuli, jó, to já můžu!
    A zúčastnit se Restaurant Day mě strašně láká, leč nevím, jak bych to zatím zvládla.

    OdpovědětVymazat
  6. Zkoušel jsem ten zeleninový kuskus do práce a byl famozní, už se těším až ochutnám tu řepu, nedávno jsme ji dělali pečenou s mozerellou a byla moc dobrá..

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky