Vášně uplynulého roku
První dny roku 2014 jsou už minulostí. Když se podívám zpětně na své příspěvky za uplynulý rok, mám drobný problém. Vidím příliš málo italských receptů, ačkoliv jsem blog La Cuoca zakládala s úmyslem věnovat se především italské kulinární tradici. Zakládala jsem ho také v období, kdy jsem trpěla vleklou depresí. Jedině příprava jídla dávala mému životu rozdrolenému na kousky jakž takž smysl.
Čím více jsem se soustředila na jednotlivé úkony spojené s jídlem, tím plnohodnotněji jsem žila. Brzy jsem také vypozorovala, že všechny své nálady promítám do jídla a že jsem k němu připoutaná zvláštním způsobem. Nechtěla jsem psát jen o vaření, ale i o emocích, které ve mně jídlo vyvolává a pak také o vzpomínkách. A dnes vidím, že blog se mění, stejně jako se měním já.
Itálii pořád miluju. Italské jídlo a způsob stolování pro mě zůstanou vždycky na prvním místě. Existují ale stovky, co říkám, tisíce jídel a postupů, které ještě toužím vyzkoušet. Jako kdybych najednou zjistila, že kromě výhledu na moře, mě stejně tak, možná i víc, fascinuje pohled do horského údolí, na nekonečnou poušť nebo vzhůru do tmavé oblohy plné hvězd. Vážím si toho, že život je tak barevný a bude mi potěšením, pokud mě budete i nadále doprovázet.
Pojďte se se mnou ohlédnout za mými objevy minulého roku.
1. Barvy
Že barvy ovlivňují kvalitu našeho duševního života a zdraví je známá věc a existují prastaré léčebné systémy, které využívají vliv barev k terapii. Loni jsem hodně experimentovala se zelenou, jejíž kvalitní zdroj jsem objevila v japonském čaji matcha. Na prach umletý čajový prášek si ke mně nejdříve našel cestu klasicky - ve formě čaje s detoxikačními účinky. Můžu vám říct, že moje tělo se po pravidelných zálivkách brčálovým nápojem omladilo a nastartovalo jako nikdy dříve. Netrvalo dlouho a zamilovala jsem si matchu i pro pečení. Oranžovou loni hrdě reprezentovala dýně a řepa temný burgundský odstín - níže recept na můj nejoblíbenější řepný salát.
2. Domácí kváskování
Chlebu našemu vezdejšímu se chci věnovat mnohem více v tomto roce. Dříve jsem kvásek složitě sháněla, ale pak jsem jednou vyzkoušela vychovat kvásek doma a bylo zaděláno. Doslova. Zjistila jsem, že když si dám krajíček domácího kváskového, cítím se sytě, moje pohárky se chvějí vděčností a především - nemusím do sebe nasoukat pět polystyrenů pochybného složení. Dýňový chléb (dole) je mým horkým favoritem.
3. Klíčení
Klíčky jsou bohatým zdrojem enzymů a živoucí energie. Čínští a korejští léčitelé používají naklíčené zrní nebo luštěniny k léčbě neduhů a přikládají je na akupresurní body. Nejčastěji klíčím fazole mungo, protože mají tenkou slupku a rozvíjí se v nich život velmi rychle. Po naklíčení chutnají jako čerstvý hrášek. Fazole namočím přes noc, druhý den čtyřikrát propláchnu a k večeru už se dere z fazole ocásek. Výborně klíčí i fazole adzuki, pohanka a čočka. Že jsou klíčky nádhernou "rekvizitou" pro dolaďování designu se přesvědčíte na fotografiích v tomto příspěvku. Letos se chystám kromě klíčení také na kvašení všeho, co se mi pod ruku dostane.
4. Pop-up vaření
Jedna věc je vařit pro rodinu a pro známé. Co když ale najednou dostanete možnost předvést své kuchařské umění před veřejností? A nemyslím zrovna, že si založíte restauraci nebo kavárnu. Prostě si jen tak někde zavaříte, pohostíte naprosto neznámé gurmány a pak zase děláte dál svou práci. Tomuhle fenoménu se říká POP-UP a jedinečným jídelním festivalem, který je přímo založený na principu pop-up, je mezinárodní hnutí Restaurant Day. Loni jsem se tohoto báječného karnevalu účastnila třikrát, letos nechci vynechat ani jeden termín. Ten nejbližší je už 16. února.
5. Dary přírody
Příroda je definitivně mojí cestou. Příliš dlouho jsem si do žil pouštěla jed z počítačů a klimatizovaných kancelářských místností. Jakmile je příležitost, jdu se nadýchat ven. A nemusím daleko, stačí přejít silnici a ocitnu se v divočině, přestože bydlím na okraji Prahy. Sbírám houby, šípky, bylinky a doufám, že zanedlouho budu loupat mladou dubovovou kůru, vykopávat kořen kostivalu a zachytávat březovou mízu.
Do nového roku vám přeju mnoho zázraků a pro inspiraci uvádím recepty, kterými jsem si obarvila přelom roku.
300 g kuskusu (nejlépe francouzského původu)
1 sklenička teplého zeleninového vývaru
2 lžíce rajčatové šťávy
3 lžíce olivového oleje
3 grilované papriky
3 grilované cukety
3 jarní cibulky
naklíčené fazole mungo a rukola na ozdobu
sůl, pepř a šťáva z čerstvého citronu na dochucení
Ve vývaru rozmíchejte rajčatovou šťávu a olej. Vzniklou směsí zalijte kuskus a načechrávejte vidličkou, aby se jednotlivá zrníčka neslepila. Až se tekutina vstřebá, přemístěte kuskus na velký plech tak, aby byl v co nejtenčí vrstvě. Znovu načechrávejte vidličkou. Až budete spokojení s konzistencí, přidejte všechny uvedené ingredience a dochuťte. Zdobte mungo výhonky a rukolou.
šťáva z celého citronu
mořská sůl a čerstvě mletý pepř na dochucení
Dobrý den, zaujal mě Váš recept na dýňový chléb - mohu se však zeptat, proč je nutné přidávat do něj droždí, když již používáte kvásek? Zdá se mi to trochu moc, resp. zbytečné, kváskový chléb je přece také o snaze vyhnout se použití droždí. Má droždí v receptu nějakou zvláštní funkci? Děkuji za odpověď :) Eva
OdpovědětVymazattaky mě v receptu zarazilo to droždí a chtěla jsem se optat, tak jsem zvědavá na odpověď :-)
VymazatAhoj Evi, ahoj Lucie, droždí jsem přidala, protože jsem si nebyla jistá, jak se těstu povede, když k mouce přidám tolik zeleniny, která je dost těžká. Jinak podobný recept na chléb (bez dýně) jsem okoukala z časopisu Food, kde ho připravoval nějaký profesionální pekař. Taky míchal kvásek se vzešlým droždím a jeho chléb vypadal skvěle, alespoň na fotce, proto jsem chtěla tuto metodu vyzkoušet. Určitě zkuste bez kvásku a ještě jedna věc - pekla jsem i chleba s přídavkem mrkve, řepy nebo ořechů - jsou skvěle vláčné!
VymazatDěkuji za odpověď! A také za tip na chléb s řepou, zní to víc než zajímavě a určitě vyzkouším :)
VymazatMila Evo, casto pri otevreni pocitace nahlednu i do tveho blogu a vzdy s velkou radosti uvitam nove recepty. I pres to, ze ziju v Italii se od tebe rada ucim - a nejen italske pochoutky. Tve rady jsou podchyceny velkou vasni a proto tvuj blog je jeden z mych nejoblibenejsich! Nedavno jsem jela do Rima a skoro jsem te chtela pozadat o typ na dobrou restauraci - i ja miluju dobre jidlo! Srdecne ti preju, at nejen tvuj jidelnicek, ale i tvuj zivot, je doprovazen nekonecnym objevovanim novych barev! Zdravim z McT
OdpovědětVymazatAhoj Ivo, děkuju za krásnou reakci. Někdy mám pocit, že nestihnu objevit všechno, co bych chtěla, a tak se pořád nořím do nových věcí, abych od nich zase rychle unikla a pustila se do něčeho dalšího. Nenapravitelný blíženec. A to si piš, že až budu mířit do Montecatini, ozvu se, s láskou, E.
VymazatTak nějak nevím, jak začít - ten drobný problém já vnímám jako krásné zaznamenání vývoje, také mě těší, že mám podobný posun "k experimentům" a mám tudíž opět kde čerpat inspiraci. Jsem překvapená, že má rodina občasné kuchyňské experimenty neodmítá. Blo(g)k je úžasný v tom, že všechny pocity, vjemy prožité při přípravě jídla si dokážu zpět při čtení opět vyvolat a vysledovat i osobní vývoj - tedy když je psaný pravdivě, skutečně, nevykalkulovatelně, bez prvnotního byznys záměru. Lze to při čtení setsakramentsky poznat. V La Cuoca si čtu moc ráda. (PS: Říkal jsi ti amo 2 už bude pasé, ne?)
OdpovědětVymazatMilá Marie, jsem ráda, že v tom nelítám sama. Experimentování patří k životu a snad je důkazem toho, že se nebojíme života, ale jdeme mu vstříc. Člověk zkrátka některé vlny nemůže ignorovat a že právě v jídle je stále co dohánět. Další knížka pasé není, ale rozhodně to nebude Říkal jsi ti amo 2.
VymazatZdravím,
OdpovědětVymazatmě zaujala informace o pop-up vaření a Restaurant Day, nějak mi to dosud unikalo...díky za info. Je to prima aktivita, to by mě též moc bavilo, ale zatím asi nezvládnu. Snad v únoru okouknu, už jsem si našla plno informací.
Třeba bytové restaurace mi taky připadají lákavé, ale holt člověk nemůže dělat všechno...
Tak to je doslova ohňostroj chutí a vůní! Určitě vyzkouším obě pomazánky a taky salát z červené řepy, protože řepuli, jó, to já můžu!
OdpovědětVymazatA zúčastnit se Restaurant Day mě strašně láká, leč nevím, jak bych to zatím zvládla.
Zkoušel jsem ten zeleninový kuskus do práce a byl famozní, už se těším až ochutnám tu řepu, nedávno jsme ji dělali pečenou s mozerellou a byla moc dobrá..
OdpovědětVymazat