Štítky

aronie (1) asie (2) bazalka (1) Befana (1) bešamel (4) bez černý (1) bolognese (1) brambory (3) bruschetta (3) bylinky (3) caponata (1) castagnole (1) cestování (1) crostata (1) cuketa (7) cukroví (2) čaj (2) čekanka (2) červená řepa (1) čokoláda (2) detoxikace (1) dezert (16) dolce vita (2) domácí likér (2) drobenka (3) Dýně (5) fazole (1) fazolky (1) fíky (1) focaccia (1) gnocchi (1) granita (1) grappa (1) grissini (1) Houby (7) hrušky (1) humr (1) cheesecake (2) chléb (7) chobotnice (1) chřest (5) Itálie (31) jablka (1) jahody (3) jaro (3) jehněčí (1) juglon (1) karamelizovaná cibule (1) kaštany (1) klíčení (1) koblihy (1) koláč (10) kompot (1) kopřiva (1) králík (1) kuře (4) kuskus (1) kvásek (6) květák (2) kynuté těsto (7) lasagne (1) léto (9) lilek (2) luštěniny (4) mák (1) marmeláda (2) maso (3) masopust (4) máta (1) matcha (4) minestrone (2) moře (3) oběd (1) olivy (1) omáčka (1) Ořechovice (1) ostružiny (1) ovoce (3) panettone (1) parmezán (2) paštika (1) pesto (3) pizza (1) plody moře (2) podzim (8) pohanka (2) polévka (13) pomazánka (2) předkrm (3) příroda (2) pučálka (2) radicchio di Chioggia (1) rady (1) ragú (2) rajčata (5) rajčatová omáčka (1) rakytník (1) rebarbora (1) regionální kuchyně (1) restaurace (4) Restaurant Day (3) rostlinné mléko (1) ryby (3) rýže (3) salát (9) semínka (1) slané pečivo (2) slaný koláč (2) slaný nákyp (1) slávky (1) sójové maso (1) sušenky (2) syrová strava (1) šípky (2) Španělsko (2) šťáva (1) štrúdl (1) těstoviny (7) tiramisu (1) Topinambury (1) Toskánsko (3) třešně (1) tuňák (1) václavky (1) Vancouver (1) Vánoce (6) vatikánský chléb štěstí (1) vegetariánské jídlo (47) Velikonoce (1) vývar (2) zavařování (1) zelenina (9) zelí (1) zima (3) zmrzlina (3)

neděle 17. června 2012

Koláč, který tu neměl být



Byla neděle. A pršelo. Zkrátka neděle, kdy vám hlavu okupuje splín. Jediné svědectví o kalendářním létě vydávala mísa plná prvních meruněk ze Slovenska. Dvě kila zakoupená u stánku na Kunratické spojce, kde byla zaparkovná dodávka s brněnskou espézetkou. Ráda jsem uvěřila, že jde o meruňky od sousedů z nejmilejších, v supermarketech byly ke koupi jen nažloutlé plody v plastových krabičkách, z Řecka údajně. Oranžová barva svítila jako žárovka. Meruňky chutnaly po slunci, a já zatoužila jejich energii transformovat do čehosi ještě rafinovanějšího. Protože co je jídlo jiného, než transformace. Surovin ve výrobek. Hned po ránu jsem se pustila do těsta, toho nejjednoduššího a nejgeniálnějšího, na nějž nedám dopustit. Jde o jednoduché máslové těsto podle Marie Sandtnerové, která ho uvádí v receptu na jablečný páj. Na těstě se mi nejvíce líbí fakt, že se do něj nedává vůbec žádné vejce, dokonce ani žloutek (!). A že poslouží jako základ jak pro sladký, tak pro slaný koláč. Má tu výhodu, že nechá vyniknout chuť surovin, které se na něj použijí. Přesně takový jsem měla záměr s meruňkami. Protože jsem věděla, že těsto je neutrální, trochu jsem se pomazlila s meruňkami. Rozpůlila jsem je, vypeckovala a marinovala. Vymačkala jsem šťávu z jednoho citronu, přidala dvě lžičky třtinového cukru, lžičku medu, lžičku kukuřičné mouky a pár kapek brandy. Meruňky jsem zalila marinádou a šoupla do lednice tak na hodinku, mezitím jsem uhňácala těsto.

Máslové těsto

200 g prosáté hladké mouky
120 g studeného másla
na špičku nože kypřicího prášku
pár zrníček soli
3 lžíce ledové vody

Mouku prosijte na vál, přidejte kypřicí prášek a sůl, udělejte do směsi důlek, do něj nasekejte studené máslo. Prohněťte, vznikne jakási drobenka. Přidejte ledovou vodu, měla by těsto spojit. Vyválejte lesklé těsto a dejte ho odpočinout na půl hodinky do lednice.
Těsto vyválejte, přendejte do formy a propíchejte ho vidličkou. Troubu předehřejte na 200 °C, těsto zatěžkejte fazolemi a naslepo předpékejte po dobu deseti minut. Vyndejte z trouby, fazole odstraňte, těsto poklaďte marinovanými meruňkami a pečte po dobu 25 minut na 180 °C. Ještě teplý koláč potřete marmeládovou glazurou:

Marmeládová glazura

5 lžic cedrátové (nebo meruňkové) marmelády
2 lžíce třtinového cukru
4 lžíce vody
1 lžíce citrónové šťávy

1 lžíce medu

Cukr dáme svařit s vodou a citrónovou šťávou, dokud se nerozpustí. Přidáme k sirupu marmeládu a za stálého míchání povaříme. Hotová glazura je čirá, lesklá a pokrývá vytaženou vařečku. Polevu propasírujeme přes sítko a potřeme jí koláč. A teď malý exkurz k cedrátové marmeládě. Je to hotový zázrak. Exportovaný z Itálie, kam cedráty, prazvláštní hrbolaté citrusy, zavlekly kolem roku 300 Peršané. Domovina cedrátu je daleko na východě, v Indii čí Barmě.



Cedrát (cedr) je v syrovém stavu nepoživatelný, i když vydává omamnou vůni a jeho dřevo patří k nejžádanějším. Plody se zpracovávají celé, přičemž kůru, která je pořádně tvrdá, je třeba nejdříve změkčit. Tři dny se musí cedráty louhovat ve vodě, ta se několikrát denně vyměňuje a pomáhá, když kůru propíchnete párátkem. Potom se cedráty nakrájejí na osminky a vaří v cukrovém sirupu. Cedrátová marmeláda je nahořklá a vysoce aromatická, má konzistenci želé. Kdo má rád hořkou chuť (jako já :)), cedrátovou marmeládu ocení, je to pravý poklad. Mimochodem, cedráty se často vysazují na vinice, dodávají prý vinné révě zvláštní, vzácnou příchuť.




A proč tu tenhle koláč neměl být? Říkala jsem si, že tak jednoduché počinání ani nestojí za řeč. Ale protože jsem měla radost z vydařeného díla, umístila jsem fotografii meruňkového páje na facebook. A kde je recept, Evo, ptaly se kamarádky. Tady.

8 komentářů:

  1. já tedy nevím, ale nejedná se spíše o cedrát, cedr je takový "malinkatý" stromeček, i když mám dojem, že semena cedrů jsou jedlá, koláč vypadá krásně, povedl se luckydina

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, určitě máte pravdu, botanicky a češtinářsky správně je cedrát, já jsem jen počeštila italské "cedro". Cedr je jehličnan.

    OdpovědětVymazat
  3. Cedrátovou marmeládu jsem neznala, díky moc. A koláč je fantastický, já jsem zrovna včera potkalakrásné české meruňky, takže s nimi udělám něco podobného. jen ta marmeláda na potření nebude tak cizokrajně voňavá, bude to domácí rynglová s pomerančem a tymiánem. Každopdáně, takový žlutý koláč plný chuti a vůně umí prosvětlit každý propršený den.

    OdpovědětVymazat
  4. O cedrátové marmeládě taky slyším poprvé. Kam pro ni v Praze zajít? Zní to totiž jako něco, co rozhodně musím ochutnat. Na koláč se v nejbližších dnech pustím. Vypadá nádherně.

    OdpovědětVymazat
  5. Madlo, dala bych království za domácí rynglovou s pomerančem a tymiánem :)) To ale musí dobrota! Na meruňky už mám docela štěstí, včera jsem koupila další kilo, tak budou kynuté knedlíky. Ovocnému létu zdar :))

    OdpovědětVymazat
  6. Ach, Mitsuki, to pokušení chápu, já také ráda zkouším všechno nové :) Naštěstí nemám jediný vzorek ve své lednici, přece jen jsem jeden takový poklad našla :))
    http://www.food2u.cz/produkty/italske-speciality/ovocne-produkty-a-medy/marmellata-di-cedro-citronova-marmelada-360g
    Ať chutná! :))

    OdpovědětVymazat
  7. Krásný koláč, Evo. Zrovna vymýšlím také nějaký meruňkový dezert na blog. A glazura z pro mne neznámé cedrátové marmošky je originální nápad -sladký ovocný koláč s kontrastním nahořklým aroma marmelády... hmmm :-)

    Pipi

    OdpovědětVymazat
  8. Krásně svítící koláč - léto z něj přímo sálá!
    Cedrátová marmeláda je zajímavá a lákavá!

    OdpovědětVymazat