Byl jednou jeden les
a v něm se urodilo na sklonku babího léta tolik hub, že bylo na hostinu. Tři plné košíky byly zredukovány (znáte to, v lese člověk bere vše) na poživatelné a nečervivé části a pak už jen zbývalo sestavit menu: nesmí chybět něco klasického (kulajda), něco francouzského (houbová tapenáda), něco italského (risotto, frittata). Kamarádky pozvání na houbové hody rády přijaly a jídla bylo dost!
Kulajda
150 g hub (já měla do směsi i pár ryzců a lišek)
150 g brambor
1 balení 33 % smetany
2 lžíce hladké mouky
bobkový list
nové koření
1 vejce
sůl a pepř
plátek másla
kopr
ocet na dokyselení
Do litru vody dejte vařit brambory s houbami. Osolte, přidejte kopr, koření a lžíci octa a vařte, dokud vše nezměkne. Ocet by měl zajistit, že se houby nerozvaří, ale že budou držet tvar. Zahustěte smetanou, ve které dříve rozmícháte mouku. Na závěr do polévky rozkvedlejte vejce a přidejte plátek másla na zjemnění. Hostům nabídněte ocet na ochucení.
Crostini s houbovou tapenádou
200 g lesních hub
1 plátek opečeného bílého chleba namočený v mléce
1 jarní cibulka
1 sklenička suchého bílého vína
3 lžíce rajčat z plechovky
olivový olejsůl a pepř
parmezán
listové těsto na crostini nebo plátky den staré bagety, opečené na sucho v troubě
hladkolistá petržel na dekoraci
Na olivovém oleji zpěňte cibulku, přidejte houby nakrájené na kousky. Osolte, opepřete, podlijte bílým vínem a 10 minut poduste, poté přidejte rajčata a chléb namočený v mléce. Nechte vydusit. Ze směsi odeberte několik větších kousků hub, zbytek rozmixujte. Přimíchejte parmezán na zahuštění a odložené větší kousky hub posekané nahrubo.
Mezitím v troubě upečte crostini z kupovaného listového těsta, formičkou vykrájejte zajímavé tvary, potřete rozšlehaným vajíčkem, posypejte sezamovými semínky a parádu upečte. Na crostini z listového těsta naservírujte tapenádu a ozdobte podle fantazie.
Frittata z bedel
200 g očištěných bedel (kloboučky neloupu, prý ani legendární Smotlacha tak nečinil)
4 čerstvá vejce
1 jarní cibulka
2 lžíce nastrouhaného parmezánu
sůl a pepř
špetka chilli papričky
olivový olej
lanýžový olej (nemusí být)
Bedel bylo dost, tak jsem je vyseparovala a připravila samostatně. Mají totiž výraznější chuť, která se skvěle doplní s mdlejšími vejci. Do pánvičky nalijte lžíci olivového oleje a zpěňte na něm cibulku nakrájenou na tenká kolečka. Přidejte bedly nakrájené na větší kousky a 10 minut restujte. V míse rozšlehejte vejce s parmezánem, solí, pepřem a přidejte špetku chilli a orestované houby. Směs nalijte do zapékací mísy vymazané máslem. Dejte zapéct do předem vyhřáté trouby - pečte cca 15 minut při 180 °C. Nakrájejte na kousky a podávejte teplé. Můžete dochutit lanýžovým olejem, který má výrazné aroma.
Houbové risotto
350 g rýže arborio nebo carnaroli
250 g hříbků
litr zeleninového vývaru
40 g nastrouhaného parmezánu
1 jarní cibulka
2 stroužky česneku
2 skleničky suchého bílého vína
sůl a pepř
olivový olej
máslo
Do hluboké pánve nalijte 4 lžíce olivového oleje, přidejte nadrobno nakrájenou jarní cibulku, nechte zesklovatět a poté přidejte rýži (neopláchnutou!). Krátce osmažte, aby se všechna zrníčka rýže obalila olejovou bází. Podlijte bílým vínem a sběračkou vývaru, promíchejte. A zase zavlažte vývarem a míchejte... tímto způsobem pokračujte, dokud nespotřebujete všechen vývar. Postupné přilévání vývaru a neustálé míchání je tradiční postup, díky kterému připravíte typické italské krémové rizoto. Rýži ochutnejte, pokud potřebuje přisolit, solte. Do jiné pánvičky nalijte lžíci olivového oleje a orestujte v něm dva stroužky česneku. Nechejte ho zezlátnout, poté vyjměte. Přidejte houby nakrájené na větší kousky a 10 minut restujte, osolte. Houby musí být "al dente". Na závěr houby vmíchejte do připraveného risotta "in bianco", opepřete čerstvě umletým pepřem, zamíchejte do něj nastrouhaný parmezán a přidejte na zjemnění oříšek másla. Risotto servíruje na prohřátých talířích.
Další recepty pro milovníky hub:
Ještě pár romantických momentek s houbami :)
Mnaaaam opat same dobroty, hned by som sa pridala:-)). Musime na hriby aby som ich mohla vyskusat:-))
OdpovědětVymazatEvo, tak to máte šťastie, že sa v Čechách hubárska sezóna rozbehla. Na západnom Slovensku je také sucho, že je popraskaná zem. Pevne však dúfam, že sa hubárska sezóna ešte iba rozbehne a les nám na jeseň nadelí bohatú úrodu.
OdpovědětVymazatNoooo romantika ako sa patrí, super hubová párty s este skvelejsími jedlami a tá muchomúrka....:D tak tá nemá chybu!! Skvelé, Evi!!:*
OdpovědětVymazatLucia, dámské jízdy jsou stejně fajn, houby nehouby že :))
OdpovědětVymazatKatko, tuším v kostech, že pravá houbová sezóna teprve přijde, Slovensko je ráj na zemi - nejen pro houbaře :)
OdpovědětVymazatSlávko na muchomůrky jsem ujetá, četla jsem že na Sibiři se normálně konzumují (po nějaké speciální úpravě), asi se do nějakého takového experimentu také pustím.
OdpovědětVymazatTo kde rastie toľko húb? My sme našli len jednu malú bedlu, tak sme ju nechali v lese.
OdpovědětVymazatIvanka, já houby nasbírala na Vysočině, u Humpolce, daleko, já vím :(
OdpovědětVymazatPočkej Evo, pevne dúfam, že si nezanevrela na Taliansko a tvoje cesty nesmerujú na Slovensko. Taliansko poznám iba ako turista, čo nie je tvoj prípad, ale srdcom aj chuťou si ma získalo a nie moc tuho by som premýšľala, keby som si mohla vybrať, kde sa chcem nabudúce narodiť. Celkom by ma zaujímalo, čo za tvojim tvrdením raj na zemi je ;-) (Samozrejme, v súkromí sa hrabať nikomu nechcem.) Len by ma mrzelo, keby tvoja ďalšia kniha nebola už z Talianska. O slovenských jedlách by som napísať nevedela ani náhodou.
OdpovědětVymazatKdepak, neboj, Itálie je můj druhý domov a bude i nadále mou inspirací, ať už se v soukromí děje cokoliv :) Ale já jsem poloviční Slovenka, moje mama je z Nitry :)) Takže zkrátka chovám ke Slovensku také vřelý vztah a proto ta óda na Slovensko :)
OdpovědětVymazatUž jednou jsem tu napsala celkem dlouhý komentář a zmizel! Tak znovu:
OdpovědětVymazatMoc se mi líbí houbové nápady, které tady prezentuješ, kamarádky musely být nadšené a já bych byla také! Houby sbírám velmi ráda, ale smaženici nikdy nepřipravuji. Miluji bramboračku s houbami, italské risotto už je u nás doma klasika (zvlášť, když jsou lišky) a bedlovými řízečky nikdy nepohrdnu, bedel nikdy není tolik aby se jich člověk přejedl :-( A kdybych měla štěstí na ryzce, jak píšeš, tak bych si ho jen tak nasucho opekla na plotýnce a před konzumací lehce osolila, třeba Fleur de sel :-)))
Krása!
P.
Krása, tohle bych neměla ukazovat svému dědovi, nebo se zas okamžitě vydá do lesa :D Já bych si teď asi nejvíc pochutnala na kulajdě, v tomhle počasí můžu polévky všech druhů. A bedly bych si dala hned jen tak na másle :)
OdpovědětVymazatTak tomu říkám úroda - košíky i houbový rautík! A když tu vidím zmínky o bedlách.. ty mám snad nejraději. :-)
OdpovědětVymazatLetos ty hříbky nějak nestíháme, škoda. Vycházky do lesa jsou fajn a když se ještě domů donese takováto úroda, není co dodat. Vše vypadá výborně, věřím, že chutnalo!
OdpovědětVymazat@Pajo, omlouvám se za vrtochy blogerské aplikace. Už se mi to také přihodilo na jiných blozích, a tak když plodím nějaký dlouhý komentář (výjimečně :), rovnou ho raději zkopíruju :) Ano, ryzce opražené nasucho, nebo ogrilované, jsou klasika, ale já měla jen takovou drobotinu :)
OdpovědětVymazat@Meg, ty se máš, že máš takového kouzelného dědečka :) Já musím do lesa sama, protože v mém okolí není moc nadšených houbařů :(
OdpovědětVymazat@Pepato, jsem ráda, že bedly mají tolik příznivců :))
OdpovědětVymazat@Haf, houby prý mají růst do konce října :)) Já se na ně ještě také chystám!
OdpovědětVymazatKrasne hubove inspiracie. Nakukni ku mne na blog, mas tam maly darcek.
OdpovědětVymazat