Moje velká kamarádka: litinová pánev
Bylo to před několika lety v Římě, kdy se na jídelním stole poprvé zaskvěl talíř s esteticky připálenými kolečky lilku a po ochutnání si toto jednoduché jídlo získalo navždy pevné místo v mém srdci.
Předem jsem byla informována, že se připravuje lilek "jen tak narychlo" a protože jsem teprve začínala poznávat všechny tváře této baculaté zeleniny, nevěděla jsem co čekat. Z kuchyně se linula zkaramelizovaná připálená vůně, a tak jsem neodolala a šla přímo za nosem. Na prastaré černé litinové pánvi se škvařila kolečka lilku, která se díky působení tepelného žáru smrskávala přímo před mýma očima.
Jak asi tohle může chutnat, polemizovala jsem v duchu nad záhadným procesem, který jsem pozorovala s obrovským zaujetím. Poté co se lilky z obou stran dostatečně připekly, přemístily se do porcelánové mísy a dochutily narychlo smíchanou marinádou: olivový olej, rozmačkaný česnek, nasekaná hladkolistá petržel, sůl a pepř. Marináda se poctivě vyšlehala a s něhou a láskou byla nanesena na každé kolečko lilku. Tepelná úprava lilku tedy proběhla bez použití tuku, ten se doplnil až na závěr.
Geniální, jednoduchý nápad, který, jak jsem později zjistila, Italové s velkou oblibou používají i pro úpravu masa. Naprosto stejně jako lilek se totiž na litinové pánvi připravuje i bistecca (nemá nic společného s českým biftekem, protože v italském podání se jedná o dva palce vysoký t-bone steak s kostí uprostřed, jehož prorostlé masíčko se po krátké tepelné úpravě rozpadá na jazyku) nebo plátek krkovice.
Tajemství jedné z nejlepších úprav zeleniny, jakou jsem kdy ochutnala, lze odemknout jednoduchým klíčem: stačí použít litinovou pánev, která vypálí své žhavé znamení do zeleniny a zbaví ji přebytečné vody.
Samozřejmě netrvalo dlouho a litinovou pánev jsem si přivezla do Prahy a kdykoliv mám dostatek času, připravím si zeleninu do zásoby. Abych nezapomněla - lilky i cukety vždy nechávám dvacet minut vypotit, abych jim dopomohla k odvodnění a poté je pomocí litinové pánve proměním - dostanu z nich to nejlepší. Velmi moderní alternativou starých litinových pánví jsou teflonové grilovací pánve - nic proti nim nemám, jen... jídlo upražené na železe chutná úplně jinak - rustikálně, bohatě, nezvykle.
Tip: Litinovou pánev nikdy nemyjte vodou, stačí když ji vytřete papírovou utěrkou a poté jí dopřejete regeneraci pomocí dvou kapek olivového oleje - bude jako nová.
Taky ráda připravuji jídlo na litinových pánvích. Akorát musím vytknout malou věc. A to je ta, že litina je slitinou železa. :)
OdpovědětVymazatDnes budou kachní prsa a opeču k nim kolečka lilku. Ale opékám zakápnuté česnekovým olivovým olejem. Už mam hlad ;-)
OdpovědětVymazatTak jsem neopekla, k prsíčkům byly opečené hrušky. Taky dobrota.
OdpovědětVymazatLitinovou pánev mám doma, je to opravdu poklad a maso, připravené na ní, je exkluzivní.. zeleninu jsem nezkoušela, budu to muset otestovat.. :)
OdpovědětVymazat@Daniel: V přírodních vědách jsem vždycky pokulhávala :)
OdpovědětVymazat@Bali: Ke kachním prsíčkům bych si dala snad i polystyren :)
OdpovědětVymazat@Ivana: Maso připravené na litině chutná tak trochu "spáleně", jako z ohně, fascinuje mě, že má tak dobrou chuť (což je právě ta jeho vlastní), aniž by bylo připravené s tuky či jinými tekutinami. Italové "in padella di ferro" často chystají nejen lilky a cuketu, ale i artyčoky nebo papriky.
OdpovědětVymazatNa té mé grilovací teflonové se ani taková krásná mřížka nevypeče. A musím se přiznat, že u ní na zeleninu zapoměla, což dnes k večeři snadno napravím :-).
OdpovědětVymazatJů, lilek :) Zkusila jsem ho přesně podle tvého návodu a mňam! Fakt je to úžasné a odteď už lilek nechci jinak :) Sice litinovou pánev nemám, ale použila jsem toustovač s grilovacíma deskama a výsledný lilek pak vypadal stejně jako tvůj na fotce :) Děkuju moc za super recept!
OdpovědětVymazatJak jsem řekla, tak jsem udělala. Jeden lilek a jedna cuketa. Vynechala jsem česnek, protože jsem si brala porci k obědu do práce. Možná se to někomu bude zdát divné, ale v práci jsem si do misky přidala cottage. Začala jsem tímto přírodním sýrem nahrazovat jogurty, zakysanky a majonézy. Další moje oblíbená kombinace je cottage s rajčaty a bazalkou.
OdpovědětVymazatJe to přesně tak, jak píšeš. Nepostradatelná ! :-) Maso nedostižné, zelenina taktéž. Pro nás, kteří navíc nemají zahradu každý den pár kroků, učiněný poklad. Jen důkaz, že by nám u jednoho stolu společně opravdu chutnalo :-))) :
OdpovědětVymazathttp://mlsnakocka.blog.cz/1007/letni-piknik-2-kureci-prsa-s-broskvi-a-se-syrem-a-trocha-grilovani
Měj se krásně a těším se na další povídání :-)
P.
@Catalina: Jsi vynalézavá hlavička! Lilek se dá "otoustovat" i na grilovací mřížce v troubě, ale toustovač je super nápad. Já si lilek v téhle úpravě naprosto zamilovala a navíc ho olej konzervuje, takže vydrží v zásobě :) V létě si ho dávám jako zeleninovou přílohu skoro ke každému jídlu, jsem lilko-maniak :)
OdpovědětVymazat@Toffo: To se musely kolegům sbíhat sliny :) Já taky česnekuju jen v soukromí, zato vydatně :) Nápad s cottage vyzkouším, já zas teď do všeho dávám balkánský sýr, připadá mi tak nějak letní a právě s grilovanou zeleninou se snoubí přímo báječně:)
OdpovědětVymazat@Papaja: Vida, příště na litinové pánvi upražím ovoce, stejně jako ty - nektarinky budou ideální, protože mají tuhou slupku :) škoda, že je tak pozdě večer, zrovna dvě nektarinky se mi tady pošklebují, že jsem moc líná :) Takový letní piknik bych si nechala líbit, tolik barevných dobrot = ráj na zemi :)
OdpovědětVymazatTaky musím svou litinovou pánvičku zas vytáhnout, ale nemám s mřížkami, leč rovnou.
OdpovědětVymazatDěvčata, děláte mi chutě!
O velké litinové pánvi sním, třeba jednou...! Zatím mám teflonovou, musím to vydržet, ale lepší než nic!
OdpovědětVymazat@Vilemina: Bez mříží nevadí, hlavně že je z litiny :)
OdpovědětVymazatHaF: Litinové pánve vídám často v bazarech a anticích, myslím, že na kdejaké babiččině půdě se skrývají hotové poklady :)
OdpovědětVymazatTak už vím, co si dopřeji k narozeninám. Jsem nevěděl, že je litinová pánev takový poklad :)
OdpovědětVymazatFlavicius: Takový dárek napáchá spoustu radosti :)
OdpovědětVymazatno toto...dekuju za tip! Litinovou panev mam, byla v sade nejakeho nadobi, kterou jsme kdysi koupili. Jedna o panev velmi levnou, doufam, ze ale bude fungovat stejne, konec koncu, litina to je, tak by snad cena vadit nemela? Kazdopadne jsem doted nevedela, co s ni, tak jsem rada, ze konecne najde vyuziti. A dekuju za tip o cisteni!
OdpovědětVymazatJá myslím, že na ceně nezáleží, hlavně na kvalitě materiálu. Všimla jsem si, že litinové nádobí je v současnosti v Čechách hrozně drahé, pánev stojí i 2000 Kč. Já jsem je normálně viděla v Itálii prodávat i za 15 EUR... Vyzkoušejte, jsem zvědavá, jak vám z ní bude chutnat!
OdpovědětVymazatTa na obrázku nevypadá jako opravdová litina.
OdpovědětVymazatJinak nejlepší je švédská litina, jako švédská ocel.
Tady jdete na jistotu: www.litinove-nadobi.cz
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazatPozor. Někdy prodejci říkají "litinová pánev", pánvi z hliníkové slitiny.
OdpovědětVymazatTo samozřejmě žádná pravá litina není. Poznáte to podle váhy.
A tomu by odpovídala i ta cena 15 EUR. ;-)
Něco o kvalitě litinových pánvých od Skeppshultu jsem nalezl tady.
OdpovědětVymazatOsobně doma litinu od Skeppshult mám a jsem spokojen!
http://grilovaci-panev.cz/slozeni-grilovaci-panve
VymazatLitinové nádobí mohu jen a jen doporučit :)
OdpovědětVymazatPro lepší rozhodování se podívejte sem: http://www.jakenadobi.cz/
OdpovědětVymazatDíky za tip, na maso ji používám, ale lilek mě vůbec nenapadl :-)
OdpovědětVymazat