Přípravy na Restaurant Day 16. 2.

Jednoho dne projížděl finský DJ Timo Santala na kole Helsinkami a říkal si, jak by bylo skvělé, kdyby mu někdo v parku nabídl jen tak občerstvení. 11. května 2011 založil Restaurant Day a v průběhu několika let se hnutí celosvětově rozrostlo. Ve Finsku se stal festival doslova fenoménem a svůj triumf završil získáním prestižních ocenění, například Finland Prize od finského Ministerstva školství a kultury (2011) nebo Finnish Travel Award 2014, kterou uděluje Severský veletrh cestovního ruchu.


Princip Restaurant Day je jednoduchý. V předem určený den si může improvizovanou restauraci otevřít kdokoliv na jakémkoliv místě. Představte si deku ve svém oblíbeném parku, malý stoleček s domácím koláčem na nábřeží, termosku s čajem pod rozhlednou, kotel horké polévky na rušné ulici. Přesně o tom je Restaurant Day. Vrací jídlo na místa, kde není zvykem občerstvení očekávat, o to méně jídlo domácí kvality. V tomto okamžiku je prostřednictvím oficiální aplikace Restaurant Day http://www.restaurantday.org/en/find/ registrováno v České republice 30 subjektů a vzhledem ke spontánnímu charakteru celé akce se počet neustále rozrůstá. I já se Restaurant Day zúčastním, tentokrát už po čtvrté.

Vymyslet zajímavé menu, odlišné od ostatních, je těžké. Většinou přichystám, co mám ráda já, odhadnout chutě kolemjdoucích je nemožné. Zásadním podnětem k sestavení menu je pro mě sezona, ale velkou roli hraje i náhoda. Nedávno jsem byla obdarovaná obrovským kusem kance, který svůj celý život pobíhal v bukových lesích na Křivoklátsku, a tudíž se bude podávat paštika z divočáka. Marinuje se už druhý den.

K paštice bude domácí kváskový chléb, který kyne ve všech mísách, jež se v mé malé domácnosti dají nalézt.

Protože další termín Restaurant Day připadá až na 17. května, rozhodla jsem se pro tentokrát připravit něco masopustního, postního i velikonočního. Právě teď mi v obrovském hrnci klíčí zelený hrách, ze kterého upražím staročeskou pučálku. Zmínky o pučálce, jakožto postním pokrmu, pocházejí už ze 16. století. Jde o nabobtnalý, tedy "napučený" hrách. Pomalým procesem klíčení, které se podporuje neustálým zvlhčováním, se znásobí výživná hodnota luštěniny. Představte si, že jíte veškerou sílu nově vznikajícího života! Naklíčený hrách se potom nasucho opraží nebo upeče na sádle. Známé jsou i sladké varianty pučálky, tedy smažené na másle, pocukrované či zalité medem a posypané skořicí. Další připomínkou jara bude v mé jednodenní restauraci všudypřítomná řeřicha.

A další náhoda? Už dlouho jsem si přála nakládat zelí, ale v bytě to není úplně ono. Kameninové zelňáky zabírají příliš mnoho místa. Ovšem chuť domácího kysaného zelí od babičky je nezapomenutelná, nemohla jsem myšlenku na kysané zelí pustit z hlavy. Před Vánoci jsem byla na návštěvě u kamarádky výtvarnice. A co myslíte? Správně, vyrábí minizelňáky. V nádherném, ručně tvarovaném hrnci, se zelí daří a doufám, že ho návštěvníci Restaurant Day náležitě ocení.

Více o Restaurant Day najdete na následujících odkazech:

https://www.facebook.com/RestaurantDayPrague

https://www.facebook.com/events/1397437150509142/

https://www.facebook.com/events/1376395629288060/

http://cuocadolce.blogspot.cz/2013/11/rady-jednodenni-restauraterky.html