Můj recept na kuře alla cacciatora

Žilo bylo jedno kuře. Šťastně si běhalo po dvorku a protože si nožičky vydatně namáhalo, vyrýsovaly se mu na stehýnkách pěkné promodralé svaly.
Denně dostávalo kukuřici a brambory, a tak mu narostla prsíčka, že by mu je mohla i husa závidět. Hřebínek jsem sice neviděla, ale určitě byl červený jako malina :)



Jednoho dne jsem byla zkrátka a dobře obdarována pravým domácím kuřetem, a tak jsem si položila otázku - co s ním. Nejdříve mě napadlo, že s ním naložím klasicky a jednoduše ho upeču. S touhle myšlenkou jsem se smířila v sobotu, ale do neděle se mi všechno rozleželo v hlavě. Není to škoda, když už se jedná o tak prvotřídní maso? A tak jsem si vzpomněla na své nejoblíbenější italské jídlo připravené z králíka - coniglio alla cacciatora. Protože se dá stejně jako králík upravit i kuře, byl kurův osud zpečetěn. Po ruce bylo všechno potřebné koření, obrovská pánev wok, víno i ocet. Nejtěžší na celém postupu je kuře rozporcovat pěkně sekáčkem na malé špalíčky, které se ve finále dozlatova opečou a jedí se rukama. Je to jídlo, po kterém se musíte natáhnout, sousto vymáchat ve šťávě a pak pořádně okousat maso z kostí.


Pollo alla cacciatora
Kuře po myslivecku

1 kuře nasekané na kousky, i s kostmi
olivový olej extra panenský
6 stroužků česneku 
1 chilli paprika
10 bobkových listů
10 šalvějových listů
6 lžic bílého vinného octa
6 dl bílého vína 
zeleninový nebo kuřecí vývar podle potřeby
hrst černých oliv
mořská sůl a čerstvě mletý pepř

Podle autentického italského receptu se doporučuje nechat přes noc králíka/kuře uležet v bílém víně. Zkřehne a následující den nevyžaduje zdlouhavou tepelnou úpravu. Já to riskla i bez naložení, kuře bývá méně tuhé než králík.

Ve velké pánvi s vyšším okrajem (ideálně wok) rozehřejte 2 dcl olivového oleje. Vložte do něj česnek, chilli papriku, bobkové listy a šalvěj. Pozor, ať se koření nespálí, ale jen zlehka orestuje.



Přidejte kousky kuřete a zprudka je opečte. Zalijte vínem, podle potřeby podlijte vývarem a přidejte olivy.

Duste 30 až 45 minut, dokud kuře nezměkne.

Teď přichází trochu nečekaný závěr: kuře podlijte bílým vinným octem, rozpalte sporák na nejvyšší stupeň a nechejte ocet vypéct. Nelekněte se čpavého odéru, který se náhle uvolní, v kuřecím mase zůstane zachycena jen pikantní nakyslost prolnutá s chutí divokých bylin.

Výsledkem budete překvapeni. Kuře získá zlatou barvu a křupavou kůrčičku, jako by se peklo v troubě. Kousky kuřete a la cacciatora se loví ze servírovací mísy hbitými prstíky, každý si vybere - co má nejradši a šťáva se nabírá chlebem nebo domácí focacciou.

Cacciatorou z jednoho kuřete pohostíte tak šest strávníků, několik zeleninových salátů jako příloha je vítáno. Mně se osvědčil zelný a bramborovo-řepný. Ošatky lehoučkého bílého chleba jsou povinné. Nic nechutná lépe než poslední sousto vytřené chlebovou střídkou!