Koláč, který tu neměl být

Byla neděle. A pršelo. Zkrátka neděle, kdy vám hlavu okupuje splín. Jediné svědectví o kalendářním létě vydávala mísa plná prvních meruněk ze Slovenska. Dvě kila zakoupená u stánku na Kunratické spojce, kde byla zaparkovná dodávka s brněnskou espézetkou. Ráda jsem uvěřila, že jde o meruňky od sousedů z nejmilejších, v supermarketech byly ke koupi jen nažloutlé plody v plastových krabičkách, údajně z Řecka. Meruňky chutnaly po slunci a já zatoužila jejich energii převést do čehosi ještě rafinovanějšího. 

Hned druhý den ráno jsem se pustila do těsta, toho nejjednoduššího a nejgeniálnějšího, na které nedám dopustit. Jde o jednoduché máslové těsto podle Marie Sandtnerové, která ho uvádí v receptu na jablečný páj. Na receptu udivuje, že se v surovinách vůbec neuvádí vejce, dokonce ani žloutek (!). A že těsto je univerzální - poslouží jako základ pro sladký i slaný koláč. Má tu výhodu, že nechá vyniknout chuť ovoce, které se použije jako náplň. Přesně takový byl můj záměr s meruňkami. Protože jsem věděla, že těsto vyjde chuťově neutrální, věnovala jsem pozornost meruňkám. Rozpůlila jsem je, vypeckovala a marinovala. Vymačkala jsem šťávu z jednoho citronu, přidala dvě lžičky třtinového cukru, lžičku medu, lžičku kukuřičné mouky a pár kapek brandy. Meruňky jsem zalila marinádou a uložila do lednice tak na hodinku. Mezitím jsem připravila těsto.

Máslové těsto

200 g prosáté hladké mouky
120 g studeného másla
na špičku nože kypřicího prášku
pár zrníček soli
3 lžíce ledové vody

Mouku prosejte na vál, přidejte kypřicí prášek a sůl, udělejte do směsi důlek, do něj nasekejte studené máslo. Prohněťte, vznikne jakási drobenka. Přidejte ledovou vodu, měla by těsto spojit. Vyválejte lesklé těsto a dejte ho odpočinout na půl hodinky do lednice.
Těsto vyválejte, přendejte do formy a propíchejte ho vidličkou. Troubu předehřejte na 200 °C, těsto zatěžkejte fazolemi a naslepo předpékejte po dobu deseti minut. Vyndejte z trouby, fazole odstraňte, těsto poklaďte marinovanými meruňkami a pečte po dobu 25 minut na 180 °C. Ještě teplý koláč potřete marmeládovou glazurou:

Marmeládová glazura

5 lžic cedrátové (nebo meruňkové) marmelády
2 lžíce třtinového cukru
4 lžíce vody
1 lžíce citrónové šťávy
1 lžíce medu

Cukr dáme svařit s vodou a citrónovou šťávou, dokud se nerozpustí. Přidáme k sirupu marmeládu a za stálého míchání povaříme. Hotová glazura je čirá, táhlá a po vytžení pokrývá vařečku lesklou vrstvou. Polevu propasírujeme přes sítko a potřeme jí koláč. A teď malý exkurz k cedrátové marmeládě. Je to hotový zázrak. Exportovaný z Itálie, kam cedráty, prazvláštní hrbolaté citrusy, přivezly kolem roku 300 Peršané. Domovina cedrátu je daleko na východě, v Indii čí Barmě.

Cedrát je v syrovém stavu nepoživatelný, i když vydává omamnou vůni a jeho dřevo patří k nejžádanějším. Plody se zpracovávají celé, přičemž kůru, která je pořádně tvrdá, je třeba nejdříve změkčit. Tři dny se musí cedráty louhovat ve vodě, ta se několikrát denně vyměňuje a pomáhá, když kůru propíchnete párátkem. Potom se cedráty nakrájejí na osminky a vaří v cukrovém sirupu. Cedrátová marmeláda je nahořklá a vysoce aromatická, má konzistenci želé. Kdo má rád hořkou chuť (jako já), cedrátovou marmeládu ocení, je to pravý poklad. Mimochodem, cedráty se často vysazují na vinice, dávají prý vinné révě zvláštní, vzácnou příchuť.

A proč tu tenhle koláč neměl být? Říkala jsem si, že tak jednoduché počínání ani nestojí za řeč. Ale protože jsem měla radost z vydařeného díla, umístila jsem fotografii meruňkového páje na sociální síť. A kde je recept, Evo, ptaly se kamarádky. Tady.