Máto má, jediná...

Tahle mrštná potvůrka roste tak rychle, že ji nestíhám spotřebovávat. Jakmile na její bohaté hřívě provedu letní sestřih, vyraší na nečekaných místech další pramínky, které se obalí chuchvalci zelených lístečků voňavých jako mentolky. Podotýkám, že se jí takhle pěkně daří na balkóně v prvním patře na pražské periferii, slunce nic moc. Ze všech mých pěstitelských prací, vychází máta jako biologicky nejodolnější druh bylinek pěstovaných ze semínek v drsných českých podmínkách. Žádný skleník. Ani fólie! Jsem na svou mátu pyšná, kochám se s ní každé ráno i večer, vždyť mi, holka jedna, roste přímo před očima.
Ale kam s ní, pane Nerudo?
Ne nebojte, to jen tak planě řečním aby blog nestál. Protože, já samozřejmě vím, co s ní, kam s ní a hlavně jak ji sníst ve všech možných podobách!

Podoba první:

Mátové pesto




svazek máty
3 stroužky česneku
70 gr oloupaných pistáciových oříšků
100 gr nastrouhaného parmazánu
olivový olej extra vergine
sůl a pepř

Mátu operte ve studené vodě, lístečky jemně osušte v papírové utěrce. V hmoždíři (samozřejmě může použít i tyčový mixér, ale směs bude až příliš romělněná) utřete česnek se solí, přidejte pistácie a postupně přilévejte olej. Až vznikne omáčka, zahustěte ji nastrouhaným parmazánem. Pokud je směs příliš hustá, přidejte ještě olej. Výsledkem má být pesto, takže strááášně hustá, samá bylinka-samý oříšek-samý sýr, omáčka. Mátové pesto chutná výborně s opraženou francouzskou bagetou, poslouží i jako omáčka na těstoviny. Pesto můžete uchovat pár dní v ledničce, rozleží se a chuť máty se zjemní. Jenže já mám vždycky co dělat, abych ho rovnou nezbaštila!

Podoba druhá:

Pasta a la mentuccia

lžička najemno nakrájené červené cibulky
svazek čerstvé máty
2 špetky šafránu
2 polévkové lžíce nastrouhaného parmezánu
panenský olivový olej
100 gr špaget na osobu (pamatujte, vždy italské značky: Agnesi, DeCecco, Barilla)

Tenhle recept (ostatně jako většinu svých receptů) jsem okoukala v jedné římské rodině. Nechtělo se mi věřit, že ten zlatozelený závoj na špagetách, pochází jen se spojení máty s šafránem. Ale bylo tomu tak.
Mentuccia...je tak trochu nadávka, slušně se italsky mátě říká menta. Tady jde o těstoviny s pořádnou dávkou máty, se zlobivou pálivou mátou, s mátou, která určitě může za vaši poslední hádku s partnerem. Tenhle recept to zkrátka mátě pořádně natře!
Dejte vařit vodu na špagety. Do malého kastrůlku nalijte dvě deci panenského olivového oleje, možná vám to bude připadat hodně, ale nešetřete. Postupně přidávané ingredience v něm totiž musí plavat. Postavte ho na mírný oheň. Přidejte cibulku, šafrán rozemnutý v prstech a oprané a osušené lístky máty. Nechte probublat a stáhněte z ohně. Ještě předtím, než scedíte špagety, odeberte z hrnce lžíci slané vody, ve které se vaří, a zamíchejte ji do omáčky. Vyvařená voda obsahuje škrob, který vám pomůže zahustit mátovou omáčku.Uvařené těstoviny sceďte, důkladně promíchejte s mátovou omáčkou a parmezánem. Výsledkem je lehký pokrm neobvyklé barvy, který chutná jemně a díky mátě neuvěřitelně svěže.

Podoba třetí:

Mátovo-čajové mojito

svazek máty
4 dl silného zeleného čaje
4 lžíce třtinového cukru
2 lžíce čerstvě vymačkané citronové šťávy
lžíce medu
led podle libosti
máta na ozdobu

Mátu utřete se třtinovým cukrem, medem a citronovou šťávou. Přendejte do skleněného džbánu a přelijte vychlazeným zeleným čajem, který jste si předem připravili. Přidejte led. Servírujte do vychlazených sklenic a zdobte - čím jiným než mátou :)