Velká lanýžová záhada
Už staří Římané si pochutnávali na podivných podzemních bramborách s dráždivě posvátnou chutí. Prý je připravovali na popelu a konzumovali s medem, aby ještě více posílili jejich afrodisiakální účinek. Lanýže, ať už černé nebo ještě vzácnější bílé, patří k nejvyhledávanějším labužnickým lahůdkám, mezi nejdražší patří bílé lanýže z okolí italského městečka Alba v kraji Piemont.
Filozof, spisovatel a gurmán Jean Anthelme Brillat-Savarin o nich ve svém gastronomickém díle Physiologie du goût (Fyziologie chuti) neváhal prohlásit, že jsou démantem kuchyně. I když podstata lanýžů přitahuje mýty, jeden z nejznámějších například tvrdí, že lanýže vznikají za bouře v místech, kde do země udeří blesk. Jde o hlízy vyskytující se pod listnatými stromy v hloubce nejméně 30 cm pod zemí. Nejvyhledávanější jsou lanýže rašící pod duby, ale nachází se i pod jilmy, topoly, lískovými ořechy. Zimní černý lanýž z Monti Lepini se nedávno zatoulal i do mé kuchyně, jeden z nejcennějších dárků od drahé italské přítelkyně, jaký jsem kdy dostala.
Staré francouzské přísloví varuje: „Ti, kdo si přejí vést ctnostný život, by se měli vyvarovat lanýžů.“ Italové tvrdí, že do dvou hodin po požití lanýže se dostaví afrodisiakální účinky. Já zvolila pro jistotu společnost kamarádky a prostou úpravu lanýžů - omýt pod proudem tekoucí vody, nastrouhat a promíchat s panenským olivovým olejem, jemně osolit, posypat hladkolistou petrželkou a spojit se špagetami uvařenými al dente. Když jsem začala lanýž strouhat, překvapila mě jeho mramorovaná struktura, pravidelně nepravidelná v letokruzích soustředěných kolem srdíčka.
Lanýž má tak výrazné aroma, přirovnává se k pižmu. Je přímo zakázáno snažit se ho něčím vylepšit!
Pár zásad pro zpracování lanýžů:
- Lanýže se nesmí nikdy vařit nebo ohřívat!
- Nikdy nemíchejte lanýže s výraznými sýry!
- Vždy používejte extrapanenský olivový olej nebo přepuštěné máslo a mořskou sůl!
Jakožto vášnivá houbařka sním o tom, že jednoho dne najdu v kořenech dubů i já svůj černý diamant. Už ale vím určitě, že mi při hledání lanýžů nebudou společníky kočky - lanýž totiž obcházely obloukem, vůbec jim nevoněl. Nevadí, půjčím si cvičeného pašíka :)
Vazena pani La Cuoca, a ste skonzumovala celej ten tartufo na jednu porci spaget? MANGIONE!!!!!!
OdpovědětVymazatTak teď nevím, zda jsme udělali dobře, když jsme pašíka nacpali do mražáku, místo abychom mu dopřáli potřebné vzdělání na hledání lanýžů!!!
OdpovědětVymazatDoufám, že to byla manna nebeská...
OdpovědětVymazatV knížce Vinice (B. Delinsky)o Francii se celý děj točí kol lanýžů, různých způsobů jejich sběru i přípravy, je to velmi sugestivní. Ale v reále jsme ho ještě neměla, jen nějaký kousek v něčem, sotva rozpoznatelný.