Štítky

aronie (1) asie (2) bazalka (1) Befana (1) bešamel (4) bez černý (1) bolognese (1) brambory (2) bruschetta (3) bylinky (3) caponata (1) castagnole (1) cestování (1) crostata (1) cuketa (7) cukroví (2) čaj (2) čekanka (2) červená řepa (1) čokoláda (2) detoxikace (1) dezert (15) dolce vita (2) domácí likér (2) drobenka (3) Dýně (5) fazole (1) fazolky (1) fíky (1) focaccia (1) gnocchi (1) granita (1) grappa (1) grissini (1) Houby (7) hrušky (1) humr (1) cheesecake (2) chléb (7) chobotnice (1) chřest (5) Itálie (31) jablka (1) jahody (3) jaro (3) jehněčí (1) juglon (1) karamelizovaná cibule (1) kaštany (1) klíčení (1) koblihy (1) koláč (10) kompot (1) kopřiva (1) králík (1) kuře (3) kuskus (1) kvásek (6) květák (2) kynuté těsto (7) lasagne (1) léto (8) lilek (2) luštěniny (4) marmeláda (2) maso (2) masopust (4) máta (1) matcha (4) minestrone (2) moře (3) oběd (1) olivy (1) omáčka (1) Ořechovice (1) ostružiny (1) ovoce (3) panettone (1) parmezán (2) paštika (1) pesto (3) pizza (1) plody moře (2) podzim (8) pohanka (2) polévka (13) pomazánka (2) předkrm (3) příroda (2) pučálka (2) radicchio di Chioggia (1) rady (1) ragú (2) rajčata (5) rajčatová omáčka (1) rakytník (1) rebarbora (1) regionální kuchyně (1) restaurace (4) Restaurant Day (3) rostlinné mléko (1) ryby (3) rýže (3) salát (9) semínka (1) slané pečivo (2) slaný koláč (2) slaný nákyp (1) slávky (1) sójové maso (1) sušenky (2) syrová strava (1) šípky (2) Španělsko (2) šťáva (1) štrúdl (1) těstoviny (7) tiramisu (1) Topinambury (1) Toskánsko (3) třešně (1) tuňák (1) václavky (1) Vancouver (1) Vánoce (6) vatikánský chléb štěstí (1) vegetariánské jídlo (46) Velikonoce (1) vývar (2) zavařování (1) zelenina (9) zelí (1) zima (3) zmrzlina (3)

sobota 23. července 2011

Baba... co? Lilkový kaviár, přece!


Přiznávám se s radostí k obrovské vášni pro předkrmy. Zvláště v létě, když je možné použít pro jejich přípravu kvalitní zeleninu. V zimě vezmu zavděk i polévkou, ale věnovat čas malému povzbuzení, které naladí chuťové buňky na další chod, se vyplácí v každé roční době. Doba stolování se díky předkrmům prodlouží a také se stůl tak nějak hezky zaplní. Momentálně prožívám lilkové období, a tak se snažím s tímto šišatým fialovým zázrakem, osmým divem světa, vyvádět všechny možné pokusy. S lilkem podnikám často cestu do Středomoří, vždyť právě národy kolem Středozemského moře dokážou připravit lilek snad nejlépe na světě, odvažuji se tvrdit. Lilkový kaviár má původ v severní Africe, prý v Libanonu či Egyptě, každopádně se s ním setkáte i v Řecku (pod názvem "melitzanosalata") nebo v Turecku. Velmi mě udivilo, když jsem recept na tuhle pochoutku lehoučkou jako pírko našla i ve své oblíbené Sandtnerce, která vyšla poprvé v roce 1924 - tehdy se narodila moje babička, často podle Sandtnerky vařila. Nicméně na "kaviár z patližánů" řada nikdy nepřišla, v kuchyni mojí babičky se lilky vůbec nevyskytovaly.


Pro srovnání jsem nakoukla i do své oblíbené kuchařky "The Book of Jewish Food" od Claudie Roden - vyšla i v češtině pod názvem "Kniha o židovské kuchyni", v současné době je však rozebrána, nicméně je k půjčení v knihovnách.


Tato obrovská kniha mi přirostla k srdci, protože popisuje nejen dějiny židovské kuchyně, ale zároveň i dějiny židovského národa, což je pro mě osobně velmi blízké téma. Přidržela jsem se tedy tohoto receptu:

BABAGHANOUZH ANEB LILKOVÝ KAVIÁR

1 větší lilek
2 stroužky česneku
3 lžičky sezamové pasty "tahini"
šťáva z jednoho citronu
2 lžičky hladkolisté petržele
sůl

Lilek omyjte, rozkrojte ho na polovinu, osolte a nechte dvacet minut vypotit. Poté ho dejte na plech do předem vyhřáté trouby a pečte po dobu dvaceti minut dokud jeho slupka nezčerná. Pokud máte lilky menší, můžete je péct i v celku. Pečený lilek nechte vychladnout a vyškrábejte dužinu. Tu dejte na sítko a nechte odkapat veškerou tekutinu, můžete i přitlačit, aby odtékala lépe a více :)


Dužinu přendejte do porcelánové mísy. V troše vlažné vody rozmíchejte sezamovou pastu, přidejte citronovou šťávu a tuto tekutou směs zapracujte do lilkové dužiny. Přidejte nasekaný česnek a petržel, osolte a promíchejte. Přikápla jsem i extrapanenský olivový olej, ačkoli v receptu se neuvádí. Je to proto, že sezamová pasta obsahuje velké množství sezamového oleje, ale kapka olivového oleje navíc nemůže nikdy uškodit. Směs můžete i rozmixovat - záleží na vás, zda máte raději jemnější či hrubší pastu. Ozdobte čerstvou mátou a servírujte na opečeném toastovém chlebu nebo s pitou.



Tip: Pokud si rádi pochutnáváte na orientálních jídlech, můžete použít místo hladkolisté petržele koriandr a přidat i špetku drceného římského kmínu. V Čechách se koriandr netěší příliš velké oblibě, nicméně, je to právě onen pátý element, který pokrmům dopomáhá k exotičnosti. A navíc se dobře pěstuje i v českých podmínkách - na mém pražském balkóně přímo bují.

Pokus vyfotit ingredience hezky pohromadě byl znemožněn kocourem Ferdou, který se opět rozhodl asistovat - což ostatně činí neustále :)


Milujete lilky? Vyzkoušejte:

Famózní recept na lilky po italsku - Melanzane alla Parmigiana. Jedná se o smažené plátky lilku, zapečené s rajčatovou omáčkou a plátky mozzarelly.


Variantu tohoto receptu, pomazánku z pečeného lilku.

sobota 9. července 2011

Hurá, rostou!


Houbařská horečka mě postihuje hned zjara, jakmile doufám (bláhově), že bych mohla narazit na první májovky. Na přelomu května a června už nedočkavě podnikám dlouhé turistické túry, přičemž neuroticky odskakuju ze značených tras do mlází a křovin s nadějí na nějakou tu zapomenutou houbičku, která vyrostla jen pro mě. Nic. Červenec mi dává naději, vždyť znalci tvrdí, že houby začínají růst právě teď. Už druhou sobotu jsem strávila v lese - minulou v Brdech a dnes pro změnu v Klánovicích a přiznám se bez mučení, že patřím k lenošivým houbařům, kteří vyrážejí do lesa hezky po obědě kolem jedné hodiny se svačinou v baťohu a kávou v termosce. Už minulý týden jsem našla hrstku hub (klouzky a růžovky), bylo na rizoto a dneska jsem byla ještě úspěšnější: je nejen na rizoto, ale i na lasagne a na kulajdu. A co teprve v srpnu či září... nemůžu se dočkat až houby zavařím, usuším nebo zlikviduju jakýmkoliv jiným vhodným způsobem :)



Suchohřiby, růžovky, minihříbeček v popředí, který jsem našla v mraveništi a ukradla ho nepříčetným mravencům :) vpravo kotrč - v atlasu hub má tři vidličky a musím říct, že když jsem ho vařila, voněl jako maso


No není překrásná, muchomůrka růžová :)



Tenhle krasavec seděl se spoustou příbuzných hnedle u cesty...



A nemůže chybět recept na houbové lasagne:


300 g vaječných lasagní
100 g hub
2 stroužky česneku
hrst hladkolisté petržele
200 g mozzarelly
50 g parmezánu
50 g strouhanky
sůl a pepř
olivový olej
máslo
250 g bešamelové omáčky

V hluboké pánvi rozehřejte olivový olej a oříšek másla. Přidejte česnek a nechte ho zezlátnout, poté ho vyndejte. Přihoďte houby nakrájené na plátky, osmahněte je ze všech stran, osolte, opepřete a přidejte hrst nasekané petržele. Poté do houbové směsi vmíchejte předem připravenou bešamelovou omáčku a nechte krátce probublat. I když používám předvařené lasagne a na obalu se výslovně uvádí, že se nemusí vařit, já je stejně do horké vody na minutu ponořím. Poté je vyndám a rozložím na čistou utěrku. Větší pekáček vymažte máslem a vysypejte strouhankou, na dno nalijte sběračku houbové omáčky. Položte první vrstvu lasagní, zalijte houbovou omáčkou, poklaďte plátky mozzarelly a zasypejte strouhaným parmezánem. Tímto způsobem vrstvěte lasagne, omáčku, a mozzarellu, dokud všechny ingredience nespotřebujete. Závěrečnou vrstvu posypejte vydatně parmezánem a strouhankou a rozložte na ní plátky másla. Dejte zapéct na půl hodiny do předem vyhřáté trouby při teplotě 180 °C. Než budete lasagne podávat, nechte je půl hodinky ustát mimo troubu. Mozzarella se zatáhne a lasagne budou krásně kompaktní. Dobrou chuť :)